Hledej Přípravku






Připravujeme

Hlásí se Valmez

Hlásí se Valmez Valašské Meziříčí hostilo na začátku května krajské kolo závodů atletických přípravek. Více o tom v příspěvku Kateřiny Palyzové. více

Střela Žebrák už je "za vodou"

Střela Žebrák už je "za vodou" Středočeský atletický oddíl nám poslal další informaci ze své cesty do Helsinek. více

Klub na květen- AC Prostějov

Klub na květen- AC Prostějov V květnu nás putování po klubech zavedlo na západní okraj Hané, do Prostějova. Průvodcem po místní přípravce, která rok od roku roste, vám bude trenér David Šustr. více

Klub se stoletou a dvouletou tradicí- SKP Nymburk

S naším projektem se nymburská atletika seznámila před dvěma lety. Díky úspěchům staršího žactva se pomalu naplnila nová přípravka. Nymburští se snaží o moderní přístup, který by děti nejen nalákal, ale u atletiky i udržel. Více už trenér Petr Müller.

Váš klub letos slaví stovku, spolupráce s naším projektem je ale mladšího data, že?
S projektem Atletika pro děti jsme se seznámili před dvěma lety, ale malý počet věkově různých dětí nám neumožnil sestavit družstvo, se kterým bychom se mohli účastnit soutěží. To se ale změnilo, protože v posledních dvou letech nám starší žáci a žákyně prudce výkonnostně vyrostli. Začali vozit množství medailí z MČR a dětských olympiád a překonávat české rekordy. Medializace jejich úspěchů měla mezi rodiči výraznou odezvu a od loňského září se nám přihlásilo do přípravek velké množství šikovných dětí. Tréninky jsme od počátku začali zpestřovat množstvím soutěží z různých sportů a tento nový přístup k atletickému dění motivoval k práci i nové trenéry z řad rodičů – bývalých atletů. Výsledkem je, že v každé ze tří tréninkových skupin, po maximálně dvaceti dětech, aktivně pracují dva až tři trenéři. Našim cílem je vytvořit silná družstva chlapců a dívek ročníků 2003 a 2004, která utvoří dobrou partu, se kterou by trenéři následně prošli všemi kategoriemi.

Bylo v historii klubu nějaké období, kdy byl srovnatelný zájem dětí a rodičů o atletiku?
Pokud se mám ohlédnout do minulosti, tak téměř šedesát dětí v přípravce jsme měli před čtyřiceti lety... a pak právě nyní. Navíc jsme ve stavu, kdy si můžeme vybírat, protože navyšovat počty dětí by znamenalo další tréninkovou skupinu, další prostory a hlavně trenéry, které nemáme.

Už jste zmínil pár věcí, jimiž děti na atletiku lákáte, co tedy podle vás funguje?
Myslím, že je to vždy o trenérech. Musí dokázat udržet atraktivitu a pestrost tréninků, podpořit soutěživost dětí a ukázat rodičům, že závody jsou zábavné i pro ně. Pokud má dítě fanklub na závodech, tak má podstatně větší radost ze svého případného úspěchu a úspěchu družstva.
Nyní děti chodí na tréninky s radostí a po půl roce je nulový úbytek. Časem bude třeba přejít na tréninky dvakrát týdně a to bude pro mnohé trenéry časově obtížné, ale jinak nám děti utečou do jiných sportů.

Za situace, jakou popisujete děláte nábor nebo ne?
Neděláme. V září přijdou děti na trénink, absolvují nenápadně velké množství testů formou soutěží v různých disciplínách a provedeme rozdělení do tréninkových skupin. Nábor bychom mohli dělat, kdybychom měli dostatek trenérů a dostatek tréninkových prostor. Čím více dětí je na jednoho trenéra, tím je trénink méně kvalitní a děti ztrácejí pozornost. Je důležité nevzít každého, protože rodiče si zařazení do tréninkové skupiny více váží.

Od kolika let u vás děti sportují?
Přípravku se snažíme orientovat na ročníky 2003-2004, výjimečně 2005.

Kolikrát týdně se sportuje a s čím by měli rodiče počítat, když dítě do vaší přípravky dají?
Děti trénují zatím jednou týdně. Rodiče by asi měli vědět, že zatím přípravka s atletikou nemá mnoho společného. Je o budování kolektivu dětí, které rády sportují. Snažíme se o všestrannou přípravu. Rodiče by měli počítat s tím, že budeme jezdit na závody, a že některé víkendy budou muset jet s námi.

Jaká je výše poplatku. Jak ji vnímají rodiče a jak ji vnímáte vy?
Výše poplatku je 1200 korun za školní rok. Já ji vnímám jako nízkou, ale to je jen můj názor. Někteří naši trenéři mají opačný názor. Je to o tom, co pak dětem chceme a můžeme poskytnout navíc. Dopravu na závody, zaplacení startovného, oddílová trička, pořádání závodů, ceny a medaile na závodech a další akce mimo trénink. Právě toto je přidaná hodnota, která ve výsledku znamená, že děti nehledají další sportovní vyžití jinde.

Jaké je specifikum vašeho regionu? Jak se odráží na fungování atletiky pro malé děti?
Specifikem je určitě Sportovní centrum Nymburk. Samotné město Nymburk zatím nemá vlastní atletickou dráhu se zázemím, a tak většina tréninků probíhá právě ve Sportovním centru, což je velmi nákladné.

Najdeme vás ve Sportovním centru trénovat v létě, v zimě? Máte i nějaké jiné, netradiční místo?
Ano, v zimě trénujeme v tělocvičnách a v létě venku na tartanové dráze. Netradiční místa máme připravená, ale to si zatím necháme pod pokličkou jako překvapení.

Co všechno si děti s vámi vyzkoušejí?
Děti si postupně vyzkoušejí jízdu na koloběžkách, jízdu zručnosti na kole, slalom v slalomových tyčkách, baseball s volejbalovým míčem, závody vozatajů, různé míčové hry, pahorek – překonání strmého kopce za použití horolezeckého lana, lezeckou stěnu, biatlon – běh se střelbou z kuličkové zbraně a další, atletické disciplíny.

Máte nějakou hru, o které byste mohli říci, že je 'vaše'?
Za naši disciplínu lze považovat závody vozatajů, kdy každý z dvojice má opasek s lanem, ke kterému je připojen vozík a na něm sedí pilot. Jezdíme 30m na čas a postupně se všichni vystřídají.

Vraťme se k hřišti, které využíváte. Sportovní centrum asi většina trenérů zná, ale jak se vám jeví při 'každodenním ' užívání?
Tartanový ovál Sportovního centra Nymburk je dostatečně prostorný, jen by potřeboval více údržby, na které zatím ČSTV šetří. Značky a čáry na tartanu postupně mizí. Mohly by tam být lavičky, nebo nějaký přístřešek. Navíc kvalita sportoviště a zázemí určitě má dopad na rozhodování rodičů a výběru sportu pro dítě.

Jaký je nejpalčivější problém vašeho klubu a jak jej řešíte?
Problémem jsou samozřejmě finance, které nám chybí na dopravu autobusem na závody a omezené množství tělocvičen v Nymburce pro zimní přípravu. Rádi bychom získali molitanovou sadu projektu Atletika pro děti, abychom mohli pořádat soutěže a vyzvat sousední okresy. Loni jsme měli zapůjčenou krajskou sadu a pro děti to bylo velké zpestření tréninků.

Nabízíte dětem v létě tábor, soustředění?
Soustředění letos v létě zatím neplánujeme. Možná příští rok, až budou děti větší, samostatnější a více se poznáme.

Jakých soutěží se děti účastní a jaké máte úspěchy?
Máme připraveno halové utkání s přípravkou v Kolíně a v Nymburce. Pro letní sezonu plánujeme tři kola závodů přípravek ročníků 2003-2004 formou trojutkání. Děti absolvují několik běžeckých závodů, prvním bude v dubnu Běh lipovou alejí v Nymburce. Úspěchy určitě přijdou, protože nečekaně máme všechny děti pohybově nadané.

Jakou další zajímavou akci, závod pořádáte?
Určitě není obvyklé pořádat závody pro děti sedmi a osmileté. Zaměřili jsme se na netradiční disciplíny a víceboje, protože nabídka běžeckých závodů je dostatečná.

Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje? Fungujete jako dobrovolníci?
Trenérů pro přípravky máme sedm a všichni jsou dobrovolníci. Motivací pro většinu je to, že v tréninkových skupinách mají vlastní děti a je jen na nich, jakým směrem se budou ubírat. Pro nás je důležitý nízký počet dětí na trenéra, protože nechceme dělat školní tělocvik, kde se většina dětí nudí. Dostatečný počet trenérů není nikdy. Jsem nesmírně rád, že všichni jsou bývalí atleti a všestrannosti fandí. Mojí osobní motivací je to, že mám v tréninkové skupině nejmladšího syna a v minulosti jsme tento tréninkový model sportovní všestrannosti použili s Láďou Veselým na děti, které jsou nyní již v dorostu. Z původně osmnácti osmiletých dětí jich nyní je polovina v dorostu a všichni jsou velice úspěšní. Z loňského MČR přivezla nejlepší čtveřice devět medailí a zasloužila se o čtyři české rekordy.

Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Nejlepší ocenění naší práce je, když dítě po tréninku řekne: „Trenére, to už je konec? Dneska to bylo nějak strašně krátký“. ...jaký je nejhorší trest pro dítě od rodičů? Nepustit je na trénink atletiky. Na jednu stranu se mi to vůbec nelíbí, ale na druhou stranu mě to nesmírně těší.

Můžete se našim čtenářům představit vy jako trenér?
Jmenuji se Petr Müller. Osobní rekord 7255 b v desetiboji, po zranění jsem závodil v triatlonu a cyklistice.

Jaké by byly vaše rady pro přípravky, které teprve vznikají?
Při vytváření tréninkové skupiny dodržet několik pravidel: minimálně dva trenéři, maximálně 15 dětí. Důležité je si vybrat děti, protože tréninky se staví tak, aby je zvládl nejslabší člen skupiny. Důležitá je co největší pestrost a všestrannost tréninků.

Co přejete projektu Atletika pro děti?
Hodně úspěchů a moc se těším, až se aktivně zapojíme.

Co se vám na našem projektu nejvíce líbí?
Asi promyšlené tréninkové sady pro děti, soutěžní disciplíny a náměty her pro trénink. Pro malé děti zatím nikdo nic systémově neorganizoval s výjimkou běhů a poté proto nastával velký odliv dětí do jiných sportů.

Komu se ozvat v případě zájmu?
Napište na mail:
petrmuller@email.cz

Atletika pro děti děkuje

Připravila: Pavla Pražáková
Foto : archiv SKP Nymburk

 Podívejte se na fotogalerii z tohoto klubu:

 

Vaše fotografie