Zpravodajství

Představuje se vám Atletický klub Kuřim

 Představujeme    Pavla Pražáková    2. října 2017  

Čas si na nás pro tentokrát udělali trenéři Aleš Sikora a Kateřina Tajovská. Přečtěte si jejich zajímavé postřehy o atletění nejmenších v Kuřimi.

Nastíníte nám historii atletění v Kuřimi?
Kroužek atletiky pro školní děti funguje už 14 let. Nejprve byl veden pod Domem dětí a mládeže, zhruba před třemi lety jsme se osamostatnili a loni jsme díky zvýšenému zájmu vytvořili atletický klub, který jsme registrovali u ČASu. Kuřim má bohatou atletickou minulost již od 60. let. Proběhlo zde i dorostenecké MČR na dráze. Později byla činnost přerušena, jednak odchodem angažovaných lidí a především tím, že byl stadion zničen kvůli přípravám tehdejší spartakiády.
 
Jaká je filosofie vašeho klubu?
Asi přitáhnout děti ke sportování a celkově zvýšené pohybové aktivitě. Chceme děti naučit sportovnímu chování a zásadám fair play, dát jim základy všech atletických disciplín a jsme smířeni i s tím, že nám občas utečou k jiným sportům, kde mají díky všestrannému zaměření dobrý základ. Zatím vedeme oddíl jako sportovní kroužek pro všechny zájemce. Do budoucna plánujeme, že bychom si vychovali i vlastní závodníky.
 
Je nějaké specifikum vašeho regionu, které má vliv na vaši činnost?
Kuřim leží blízko Brna, kde je větší množství známých a velkých atletických klubů, ale neznamená to, že bychom měli málo dětí. Zájem, včetně těch nejmladších předškoláků, občas přesahuje naše kapacitní možnosti. Fungujeme jako venkovský klub, který by se rád významněji zapojil do sportovního dění v rámci Brněnska i kraje.
 
Kolik u vás sportuje dětí?
Dětí nám každoročně přibývá. Začínali jsme přibližně na počtu cca 30-40 dětí, po letošních zářijových úvodních trénincích jsme se dostali k počtu 140 dětí. Z toho máme zhruba 35 dětí v minipřípravce (předškoláci 4 – 6 let). 80 dětí je v atletickém klubu (6 - 15 let, rozdělených do dvou věkových skupin) a nově jsme otevřeli ve spolupráci s místní ZŠ školní atletickou přípravku pro děti 1. - 5. třídy, do které chodí asi 25 dětí.
 
Jak na tom dnešní děti jsou?
Ve srovnání s celkovou populací k nám chodí určitě více dětí, které jsou zvyklé odmala sportovat a rodiče je k tomu vedou. Nicméně máme samozřejmě i několik dětí, které sport až tak „v krvi“ nemají, o to větší je u nich vidět pokrok, který u nás za rok docházky udělají v pohybových dovednostech. Vysloveně obézní děti jsme u nás zatím neměli, s mírnou nadváhou by se pár jedinců našlo, ale vždycky měli chuť trénovat jako ostatní.  
 
Osvědčený tip jak dnes děti na atletiku nalákat máte?
Popravdě řečeno děti téměř lákat nemusíme, hlásí se jich dostatek. Nicméně občas děláme s dětmi motivační pohovory, zda znají naše známé atlety, dívají se v televizi na přenosy z MČR apod. Zde je zajímavé, že znalosti mají spíše mladší děti, než ty starší. Dáváme jim na příklad za úkol, aby si zjistily známá jména světové i české atletiky.
 
Děláte přímo nábor?
Každý rok dáváme v srpnu oznámení do místního měsíčníku, kdy a kde trénujeme. To je v podstatě vše. Reklama na náš oddíl se šíří komunitním způsobem mezi známými. Propagaci napomáhájí i pravidelné reportáže místní kuřimské televize z našich sportovních akcí, které lze shlédnout na místním kabelovém kanálu.
 
Od kolika let u vás děti sportují?
Děti k nám chodí už od 4 let do 'atleťáčku', což je minipřípravka pro předškoláky. Horní hranice je většinou 15 let, ale máme v oddíle i pár dorostenců, dorostenek, kteří vydrželi.
 
Kolikrát týdně sportujete?
Tréninky jsou 1-2x týdně, pro talentované starší jedince plánujeme přidat ještě třetí trénink dle jejich zájmu zaměřený buď na běhy nebo vrhy. 
 
Co by měli rodiče vědět, než vaše děti do přípravky dají?
Děti na trénování potřebují pouze vhodné oblečení, obutí, pití a chuť trénovat, žádné další zvláštní požadavky nemáme. Účast na závodech je čistě dobrovolná.
 
Jaká je výše poplatku?
Příspěvky máme 400 korun za 1 trénink a 600 Kč za 2 tréninky týdně za celý školní rok. V ceně je již zahrnut poplatek za registraci u ČAS. Cena je určitě vzhledem k ostatním sportům nízká a i rodiče to tak vnímají. Cenu nastavujeme tak, abychom z ní zaplatili pronájmy tělocvičen a drobné odměny pro děti. Díky dotacím od města, na které si každý rok vypisujeme granty, a sponzorským darům, jsme schopní tuto nízkou částku udržet, neplánujeme její zvýšení.
 
Kde trénujete v létě, v zimě?
V létě trénujeme na atletickém 400 m škvárovém oválu, kde máme vybudován sektor pro dálku a provizorní vrhačský kruh, v zimě máme pronajaté prostory v místních tělocvičnách ZŠ, kde můžeme využívat i vybavení pro skok do výšky. Občas s dětmi vyběhneme do okolí – např. na blízký kopec Zlobice nebo do rekreační oblasti v okolí rybníku Srpek.
 
Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?
Děti si vyzkoušejí tradiční disciplíny atletického čtyřboje- hod, skok do dálky, běhy. Nově jsme zakoupili dětské oštěpy, překážky a z minula máme i koule. Tudíž až na technické disciplíny, které jsou určeny pro starší žáky (skok o tyči, disk, kladivo), si mohou děti vyzkoušet všechny atletické disciplíny. Nejraději mají různé formy štafet a dále si oblíbily házení s pěnovými oštěpy, raketkami a opravdovými oštěpy.
 
Jaké nové pomůcky- nářadí/náčiní by vám v práci s dětmi pomohly?
Chtěli bychom pořídit více kusů překážek, abychom s nimi mohli pořádat závody. Po rekonstrukci stadionu bychom si přáli i vlastní sektor pro skok do výšky.
 
Představíte čtenářům vaše hřiště?
Stadion, kde trénujeme, je asi největší překážkou dalšího rozvoje naší činnosti. Je zde zchátralá 400 m škvárová dráha, která prochází pouze nejnutnější údržbou, aby úplně nezarostla. Dále pak máme k dispozici pouze sektor pro skok do dálky a svépomocí vybudovaný vrhačský kruh v travnatém prostoru za fotbalovou brankou. Stadion je ve vlastnictví města a o jeho prostory se dělíme zároveň s fotbalisty, což bývá někdy náročné na koordinaci tréninků. Postrádáme i vlastní zázemí, šatny bývají obsazeny právě fotbalisty a házenkáři, provizorně máme k dispozici polovinu plechové boudy, kde máme uložené vlastní pomůcky a nářadí.
 
V tomto směru se ovšem blýská na lepší časy, protože město konečně naznalo, že by Kuřimi jako největšímu městu v okrese Brno-venkov slušel nový atletický stadion, když už máme nové Wellness centrum, staví se sportovní a hokejová hala. V současné době je téměř hotový projekt celkové rekonstrukce, který počítá s certifikovaným 400 m oválem (6 drah ovál + 8 rovinka) a všemi sektory pro technické disciplíny vyjma hodu kladivem. Kdy se na realizaci najdou v rozpočtu města peníze záleží také na získání případných dotací a zřejmě to nebude dříve než za 2-3 roky. Ovšem ani popisované provizorní podmínky zřejmě neovlivnily rozhodnutí rodičů k nám děti do atletiky dát a máme jich dostatek.
 
Jakým způsobem pracujete s rodiči dětí?
Pro rodiče každoročně pořádáme na konci sezony rodičovský víceboj, kde si vyzkouší se svými dětmi některé disciplíny. Pravidelně nám chodí fandit na sportovní akce, které pořádáme a někdy nám i vypomohou s organizací, donesou občerstvení… Někteří rodiče aktivní jsou, jezdí i s dětmi na závody v okolí nebo nám vypomohou s dopravou.
 
Nabízíte v létě soustředění?.
V létě zatím žádný tábor ani soustředění nepořádáme, uvažujeme do budoucna spíše o podzimních a jarních víkendových kempech. Až budeme mít vhodnější podmínky na stadionu, budeme zřejmě pořádat i letní soustředění formou příměstského táboru.
 
Jakých soutěží se děti účastní a jaké máte úspěchy?
Děti jezdí hlavně na atletické čtyřboje do okolních měst (Tišnov, Brno, Moravské Knínice). Dále se pár vybraných jedinců účastnilo pod hlavičkou Moravské Slavie soutěží družstev mladšího a staršího žactva, měli jsme i zastoupení na EKAG (Evropské atletické hry dětí a mládeže). Sami potom během roku několik závodů pořádáme. V mladších kategoriích na oblastních čtyřbojích sbíráme i medaile, starší talentované děti nám pak většinou odchází do brněnských klubů, kde mají mnohem lepší podmínky pro systematický trénink. Někteří z odchovanců se pak v novém klubu dostanou i na MČR příslušné kategorie.
 
Jakou zajímavou akci pořádáte vy sami?
Pravidelně na podzim a na jaře to je čtyřboj pro věkové kategorie od předškoláků po starší žáky, dále zimní Kuřimskou laťku (skok do výšky), běžecký pohár Kuřimská běžecká liga (s dospělými i dětskými kategoriemi), nově letos budou mít děti i sprinterský trojboj. Největší úspěch u dětí sklízí již výše zmiňovaný rodičovský víceboj. Největší akcí, kterou pořádáme ve spolupráci s místním Sokolem a Mateřskou školou Kuřim, je školková olympiáda, kdy se na stadionu sejde k atletickému zápolení asi 300 dětí ze všech kuřimských školek. Starší děti z našeho oddílu tam působí jako pořadatelé.
 
Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje a na jaké bázi?
V současné době máme 5 kvalifikovaných trenérů s licencí ČAS (trenér 3. třídy, žactva, přípravky), dále nám vypomáhají ještě další 3-4 dobrovolníci z řad našich dospělých členů – aktivních atletů. Nové lidi většinou získáváme z řad našich přátel, které přesvědčíme, že je práce s dětmi úžasná a oni nám neodmítnou pomoc, důležité jsou osobní kontakty. Motivace pro práci s dětmi vychází z filosofie a poslání klubu, které máme ve stanovách – vychovat z nich sportovce s láskou k atletice a dodržování zásad fair-play.
 
Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Ocenění rodičů i radost dětí z jejich výkonů. Spolupráce s městem, kdy nás po rapidním nárůstu dětské členské základny začali brát jako rovnocenné partnery pro diskusi nad dalším vývojem areálu.
 
Měli byste nějaké rady pro přípravky, které teprve vznikají?
Doporučuji se obrnit trpělivostí a připravit se na zvýšenou administrativní zátěž, pokud chcete dělat atletiku se vším všudy. Největším problémem bývá zajištění prostor pro zázemí přes zimu, tady je potřeba si včas zamluvit hodiny v tělocvičnách, kam se stěhují ve stejnou dobu u nás i fotbalisté a házenkáři.
 
Co přejete projektu Atletika pro děti?
Přejeme spoustu nadšených dětí a hlavně trpělivých trenérů, kteří se budou dětem věnovat bez většího nároku na odměnu. Líbí se nám podpora Českého atletického svazu v podobě specializovaných webových stránek, kde člověk načerpá spoustu inspirace, podívá se, co je nového jinde, jak to dělají... Do budoucna by si určitě mělo sportování malých dětí zachovat všestrannost a radost z pohybu bez zbytečně brzké specializace a tlaku na výkon.
 
Komu se ozvat v případě zájmu?
Na našich stávajících webových stránkách je kontakt na šéftrenéra Aleše Sikoru a společně s tím i časy a místo tréninků, kam se mohou zájemci přijít podívat. Informace máme i v databázi přípravek na stránkách Atletika pro děti.
 
Na konci povídání se vždy ptáme na nějaké NEJ. Co by se našlo u vás?
Před pár lety jsme během tréninku zažili událost, která byla pro děti lákavá a zajímavá, dospělí ale měli spíše obavy. Jeden z chlapců našel na stadionu za starou dřevěnou boudou nevybuchlý granát z druhé světové války. Okamžitě jsme volali policii a hasiče a snažili se evakuovat všechny, kteří v tu dobu na stadionu trénovali. Což bylo hodně náročné, protože všechny děti, zvlášť chlapci, si chtěli granát prohlédnout. Důležité je, že vše dobře dopadlo a nikomu se nic nestalo. Granát si převzala policie.
 
Zajímavé, že se něco takového i po tolika letech našlo. Děkujeme za rozhovor.
-----------------------------------------------------
 
Představují se vám trenéři Aleš Sikora a Kateřina Tajovská:
 
Aleš Sikora: atletiku jsem měl rád od dětství, obdivoval jsem především desetibojeře, ale aktivně jsem se jí začal věnovat až v dospělosti. Rozhodl jsem se, že si zkusím atletický desetiboj a začal jsem se věnovat tréninku těch disciplín, které mi nešly. To byl především skok o tyči a vrhačské disciplíny. Několik desetibojů jsem absolvoval a splnil jsem si tak svůj dětský sen. Postupně jsem se také začal věnovat pořádání běžeckých a vícebojařských závodů ve svém bydlišti, v Kuřimi. V té době v Kuřimi žádný atletický oddíl neexistoval, škvárový stadion využívali jen fotbalisté a dráha byla v dezolátním stavu. Rozhodl jsem se proto s tím něco udělat a jedna z věcí bylo založení atletického kroužku pro děti. I po 14 letech stále děti trénuji rád a mám radost z jejich úspěchů.
 
Kateřina Tajovská: v mládí jsem se aktivně atletice věnovala, a vrátila se k ní až v dospělosti, kdy jsme se s rodinou přestěhovali do Kuřimi. Zde jsem objevila kroužek atletiky, který vedl kolega Aleš Sikora, a už jsem u něj zůstala. Postupně jsem si udělala zkoušky na trenéra žactva, rozhodčího a v klubu se věnuji nejmladším dětem od 4 do 9 let. Osobně mám nejradši vrhačské disciplíny (oštěp, kladivo), ale zároveň mne baví i běhání v přírodě.