Základem všeho je hra
Materiál určený hlavně trenérům našich nejmenších atletů pochází z pera cvičitelky ČASPV, Dáši Kolandové. Její specializací je cvičení předškolních dětí a cvičení rodičů s dětmi. Zamyšlení se nad tím, co hra pro tuto věkovou skupinu znamená, jak do ní můžeme my dospělí jakožto její organizátoři vstupovat a dvacítka inspirativních her navíc, jistě obohatí vaši trenérskou "knihovničku".
S materiály, které připravujeme ve spolupráci s Českou asociací sportu- ČASPV- pro všechny, se letos budeme setkávat pravidelně. Chtěli bychom tím obohatit šíři vám poskytovaných informací o pohled cvičitelů, kteří se podobné věkové skupině na základě podobných východisek také věnují, jen pod patronací jiného subjektu. Více se můžete dozvědět na webových stránkách zde.
Kdo je Dáša Kolandová? Nově je cvičitelkou "jedničkou", tedy na vršku v trojstupňového zařazení, kterým ČASPV své cvičitele rozlišuje. Specializuje se na práci s dětmi předškolního věku a cvičení rodičů s dětmi. Dejme jí slovo...
ZÁKLADEM VŠEHO JE HRA
Zamyšlení na úvod
V dnešní uspěchané době děti na žádost: „Maminko, tatínku, babičko, pojďte si se mnou hrát“, často slyší odpověď: „Teď nemám čas, jdi si hrát sám“ nebo co je ještě horší: „ Pusť si televizi, video a dej mi pokoj, jsem unavený(á) z práce“. Možná, že si ani neuvědomujeme, o co přicházíme. Vždyť chvíle strávené při hře s našimi nejmenšími by měly být pro nás i pro naše dítě to nejcennější. Dítě nechce jen, abychom si s ním hráli, ale abychom ho při hře něčemu učili, chce nám ukázat, co už umí, jaké dělá pokroky. Hrou a napodobováním se učí, jak se má zachovat v různých situacích, a vidí naše reakce. Dítě s námi chce hledat řešení a hlavně chce to vše prožívat právě s námi- jeho rodiči, prarodiči, s dětmi na cvičení, ve školce i na výletech a my bychom si toho měli vážit a užít si tento věk. Dává nám svými emocemi najevo, zda ho hra zaujala, zda je spokojené nebo zda by si raději hrálo na počítači nebo sledovalo televizi. Každá hra rodiče s dítětem je o vzájemném kontaktu, o porozumění, ale i o chvilkách štěstí a lásky. I rodič hrou s dítětem získává mnoho podnětů, které může využít při přípravě další hry.
Co si představíme pod pojmem hra
Odpovědi jsou různé, záleží na každém z nás, co si pod tímto pojmem představí. Pro někoho je hra aktivita, pro jiného prožitek, zábava, učení, dodržování určitých pravidel, sportovní činnost, volnost, radostná záležitost, odpočinek, relaxace, příjemné zkrácení volné chvíle, společenská zábava apod.
Obecná charakteristika hry
I když se nám zdá hra jako něco samozřejmého, je obtížné ji definovat, protože zahrnuje činnosti, které se od sebe značně liší (např. kopaná, šachy, hra s panenkou, hra na auta,…). Často neumíme vymezit, co mají tak různé hry společného. Obecně definovat hru je obtížné také proto, že se liší hra zvířat, dětí i dospělých.
Hra rozvíjí vedle motorického vývoje hlavně vývoj duševní již od nejranějšího věku. Když si dítě vhodně hraje, dochází k příznivým změnám v různých oblastech vývoje, a to bezpečně, aniž si to uvědomuje nebo aniž o to záměrně usiluje.
Při hře člověk nesleduje jako cíl užitek, ale prožitek z právě prováděné činnosti, která má určitý smysl nejen pro něho samotného, ale i pro spoluhráče.
Hra menších dětí neobsahuje účel. Je čistá a nezkažená pošetilostí světa nás dospělých. Dítě si umí hrát naprosto bez zábran, naplno vyjadřuje své pocity a nálady bez ohledu na to, zda je to společensky přípustné či nikoliv. Dítě se dovede krásně radovat z maličkostí, dokáže ve hře také rozvíjet jednu pro život velmi důležitou lidskou vlastnost- humor.
Hra je pro děti předškolního věku odpočinkem i prací, zdrojem poznání, postojů i zkušeností. Rozvíjí cit, rozum, pohyb, koordinaci, manuální dovednosti. Dítě si hraje vždy zaujatě a naplno, jestliže ho hra přestane bavit, okamžitě ji ukončí.
Hra má pro dítě i dospělého neuvěřitelně harmonizující vliv. Pracuje se v ní s představivostí, s realitou, individualizací a socializací, humorem a vážností, rozumem a citem.
Pohybové hry
V pohybových hrách stavíme před děti úkoly k řešení, vedeme je a pomáháme jim. Zároveň bychom měli dětem nechat i prostor pro vlastní seberealizaci- nalezení vlastního řešení. Hledání řešení úkolů i problémových situací, představivost, být vnímavý a pohybově pružný, spontánní a originální jsou základní kameny pohybových her. Proto jsou pohybové hry ideálním prostředkem pro rozvoj tvořivosti. Cvičitel by měl poskytnout dětem dostatečnou dobu pro hledání řešení, být přiměřeně tolerantní ke zvýšenému ruchu, nezakazovat činnosti, které bezprostředně nesouvisí s pohybovou hrou, ale ostatní nerozptylují a neruší.
Pohybové hry jsou doporučovány pro přitažlivý obsah, zaměřený na zdokonalování schopností, získávání a rozvoj pohybových dovedností. K pochopení herního systému a podřízení se herní kázni slouží osvojování jednoduchých pravidel.
Předností pohybových her je, že je můžeme hrát téměř kdekoliv, není potřeba žádné drahé náčiní, lze je upravit pro libovolný počet hráčů, lze je motivací obměňovat a přizpůsobit téměř pro všechny věkové kategorie.
Drobné hry
Drobné hry jsou dobrou průpravou k různým sportům. Cvičíme při nich orientaci v prostoru, rychlost, obratnost, změny poloh, start z různých poloh, reakci na zrakový, sluchový signál. Učíme děti manipulovat s různým náčiním, koordinovat pohyby, odhadnout vzdálenost, rychlost, taktiku při hře. Mezi dětmi pěstujeme dobré kolektivní vztahy s pěknými zážitky.
Druhy her a jejich charakteristika s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem předškolních dětí
Podobně jako se hledají nejrůznější definice či teorie hry, jsou vytvářeny celé řady charakteristik a dělících kritérií her. Pro děti se může proměnit ve hru jakýkoliv druh činnosti, který jinak plní určitou životní funkci (např. jedení, oblékání apod). Proto jsem vybrala třídění her nejčastěji používané při cvičení předškolních dětí.
Drobné hry - většinou trvají krátkou dobu, zaměřují se na splnění určitého úkolu. Nemívají přímo charakter soutěží. Naplňují podstatu her „ hrát si“.
Závodivé hry - můžeme dále členit podle počtu hráčů
závody jednotlivců (atletika, plavání)
závody několika členných družstev (dvojice, trojice)
závody družstev - nejzákladnější model, atmosféra týmu zvyšuje motivaci, hráči soutěží nejen za sebe, ale i za celé družstvo
1. Z psychologického hlediska- účelu
- funkční hry slouží k procvičení tělesných funkcí ve všech formách
- manipulační hry jsou založené na schopnosti zacházet (manipulovat) s předměty
- hry napodobovací děti napodobují činnosti zvířat a lidí
- hry receptivní- spočívají ve vnímání- poslouchání písniček a říkanek a jejich spojení s pohybem a hrou
- hry úkolové- hraní na někoho nebo na něco (na doktora, na školu, na prodavače, na vojáky, na maminku apod.) Patří sem i hry s pravidly- pexeso, domino, labyrint.
- konstruktivní hry- jejíchž výsledkem je nějaký výtvor (stavebnice, hry z písku, vláček z kostek, domečky pro panenky apod. Dítě buď tvoří podle fantazie, nebo podle předlohy. Patří sem i kresby a modelování.
2. Podle zaměření
- psychomotorické hry
- hudebně pohybové hry
- hry na rozvoj – koordinace pohybu, orientace v prostoru, rychlosti, vytrvalosti- závodivé hry, štafetové hry, honičky, manipulace s předměty- míč, švihadlo, obruče, lana apod.,
- kooperativní hry- hra na sochy
- sezónní hry- hry ve vodě, na sněhu, na ledě
- hry v přírodě – u rybníka, na louce, na hřišti, v lese, na procházce, na výletě, na táboře
3. Podle věku
- hry kojenců
- hry batolat
- hry předškolních dětí
Výběr hry, příprava, realizace, popis pravidla a hodnocení
1. Výběr hry
- stanovit cíl, k němuž bychom se chtěli přiblížit, ne vždy k němu však musíme dojít. Pohybová hra by měla navazovat na předcházející činnost a být v souladu s celkovým záměrem hodiny.
- hra musí zaujmout dítě, toho dosáhneme vhodnou motivací (říkanky, úryvek z pohádky, obrázky, použité náčiní nebo nářadí. Umožňuje-li to hra, nechme děti vyzkoušet si více rolí. Ke zvýšení motivace můžeme použít i maňáska- loutku, dítě zapojí více smyslů- zrak, sluch a hmat.
- obsah hry musí odpovídat tomu, co jsme si dali za cíl. Hra má být zaměřena na prohlubování dovedností s přihlédnutím k věku dětí, jejich schopnostem.
- zatížení hráčů - vyvarovat jednostrannému přetížení hráčů. Měla být zachována možnost se do hry (po vybití, chycení) vrátit.
- komunikace- volit takové prostředky, aby nám dítě rozumělo, barva hlasu i jeho intenzita musí být dětskému uchu příjemná. Ve „cvičení rodičů a dětí“ nám nejen v komunikaci, ale i v navázání kontaktu pomáhá rodič, který je prostředníkem mezi dítětem a cvičitelem.
2. Příprava a realizace hry
Prostor pro hru zkontrolovat, odstranit nebezpečné předměty a upozornit hráče na nebezpečná místa, případně je označit barevně. Pro hry v přírodě můžeme využít travnaté plochy, kterým dáváme přednost před pískem. Zcela nevhodný povrch pro hru je škvárové hřiště.
Stanovit časový harmonogram- čas na přípravu hry (příprava pomůcek, seznámení s pravidly, ukázka, zkušební kolo), délka hry samotné, čas na střídání a odpočinek.
Nejlepší je, můžeme-li hrát hru bez pomůcek, neboť můžeme začít hrát ihned. Potřebujeme-li při hře pomůcky- připravit před zahájením hry, aby nedocházelo k přerušování hry a tím i ke ztrátě koncentrace. Pomůcky- střídat, zvážit jejich množství, velikost, tvar i materiálové provedení pro danou hru.
3. Popis
Popis hry musí být stručný, jasný a srozumitelný pro danou věkovou kategorii. U některých her je vhodná krátká ukázka či zkušební kolo.
V popisu- zaměření hry a její zařazení, místo realizace a podmínky pro hru, označení pro jakou věkovou skupinu je hra určena, pro kolik hráčů, použité pomůcky. Může být uveden i čas potřebný pro hru, způsob ukončení hry a její hodnocení.
4. Pravidla
Pravidla musí být jasná, stručná, snadno pochopitelná. Před zahájením hry cvičitel zkontroluje, zda všichni pravidla pochopili. Dát vždy dostatečný prostor na dotazy.
5. Hodnocení
Při hodnocení ocenit, co se dětem povedlo. Nikdy nehodnotíme, co se nepovedlo, nikdy neporovnáváme děti s kolektivem, ale hodnotíme spíš jejich přístup, úroveň pohybových dovedností s přihlédnutím k jejich schopnostem a předchozím výkonem. Oceníme spolupráci při hře i řešení různých herních i stresových situací. Necháme hru zhodnotit i samotnými dětmi- získáme tak cennou zpětnou vazbu.
UKÁZKY POHYBOVÝCH HER
I. Hry na rozvoj rychlosti, vytrvalosti, orientaci v prostoru
Stužkovaná
Zaměření: hra na honěnou, orientace v prostoru, rychlost
Čas: 2-3min
Pomůcky: stuhy- pásky z krepového papíru
Místo: tělocvična, louka, hřiště
Metodické pokyny a popis hry: každý hráč dostane 5 stuh jedné barvy, ty si zastrčí za kalhoty tak, aby většina stuhy byla vidět. Cílem je uchránit své stuhy a sesbírat co nejvíce stuh soupeřům.
Pravidla: stuhy se nesmí při hře přidržovat rukou a musí být z větší části vidět. Spadlé na zem se nesbírají.
Hodnocení: vyhrává ten kdo má nejvíce stužek po ukončení hry, při dodržení pravidel.
Žízniví komáři
Zaměření: hra na honěnou, orientace v prostoru (pohyb všemi směry), manipulace s kolíčky (jemná motorika)
Čas: 2-3min (1hra)
Věk: od 3 let
Pomůcky: kolíčky na prádlo
Místo: tělocvična, hřiště, louka
Metodické pokyny a popis hry: podle počtu hráčů zvolíme počet komárů. Ti dostanou na své tričko 3 kolíčky. Úkolem honičů (komárů) je přemístit kolíčky ze svého oděvu na oblečení honěných hráčů. Komár předáním kolíčku se nasytí krví. Předá-li všechny kolíčky- je zcela nasycen, odchází na předem určené místo, kde odpočívá. Jakmile jsou komáři bez kolíčků, vymění se role- komáry se stávají hráči s největším počtem kolíčků na svém oděvu.
Pravidla: honěný hráč se může bránit kousnutí komára pouze během a uhýbáním, nesmí si kolíčky odepínat ani je nepředává na jiné hráče po dobu hry. Spadlé kolíčky na zem, se v průběhu hry nesbírají.
I.a Hry na rozvoj koordinace pohybu
Kominíček
Zařazení: hlavní část cvičební jednotky RD,PD
Zaměření: zdokonalování lokomočních pohybů, „lezení po čtyřech“ ve vzporu podřepmo plynule přes překážky, obratnost, koordinace pohybů
Pomůcky: švihadla (hotové provazové žebříky- pomůcka pro atletiku)
Místo: tělocvična, hřiště, louka
Věk: od 3 let
Metodické pokyny a popis hry: žebřík se stavíme ze tří až šesti švihadel. Jednotlivá švihadla jsou položena na zemi v řadě za sebou ve vzdálenosti 30-50cm od sebe (všechny žebříky nemusí být stejně dlouhé, nemusí mít stejný počet příček, ani nemusí být stejně vzdálené příčky).
Na slova říkanky lezou děti přes položená švihadla. V první části říkanky lezou vpřed, ve druhé části vzad- pozpátku. Po skončení říkanky přeběhnou k jinému žebříku a hra se opakuje. Lezení přes překážky pozpátku zařazujeme až po zvládnutí lezení přes překážky vpřed a po lezení vzad volně v prostoru (náročné na orientaci). Dbát na to, aby děti nelezly po kolenou, ale opravdu ve vzporu podřepmo. Podle délky švihadel, může cvičit na jednom stanovišti (žebříku) i více dětí současně.
Motivace říkankou:
Leze malý kominíček,
ze žebříku na žebříček,
aby komín vymetal.
Zpátky leze kominíček
ze žebříku na žebříček,
aby šel zas o dům dál.
Obměna: při lezení pokládají děti ruce i nohy na švihadla- na příčky žebříku.
Lidský žebřík
Zaměření: sociální hra- spolupráce ve skupině i ve dvojici, překonávání překážek v různé výši
Pomůcky: tyče (švihadla)
Místo: tělocvična, hřiště
Věk: od 4 let
Metodické pokyny a popis hry: hráči vytvoří dvojice bez velkých výškových rozdílů. Jednotlivé dvojice se staví do zástupu ve vzdálenosti na předpažení, uchopí tyč (švihadlo) na obou koncích a vytvoří tak jednu příčku žebříku. Vznikne tak pružný pohyblivý žebřík, jehož příčky jsou v různé výšce nad zemí. První dvojice se chytí za ruce, otočí se čelem k zástupu dvojic. Jeden člen dvojice vezme do volné ruky tyč (švihadlo) a společně začnou žebřík prolézat. Příčky mohou podle výšky nastavení překračovat, podlézat, případě i přeskakovat, vždy však stejným způsobem. Když zdolají celý žebřík, zařadí se na konec zástupu. Teprve pak vychází další dvojice.
Pravidla: příčky musí být napnuty, aby je mohla přelézající dvojice zdolávat bez problémů a při přelézaní nebo podlézání se nesmí měnit výška příček
Hra na žirafy
Zaměření: koordinace pohybů, ohebnost, orientace v prostoru
Čas: 2 min
Věk: od 4 let
Pomůcky: přeložená čtvrtka A4, pro lepší motivaci „Večerníčkova čepice“ vyrobená z bílého nebo barevného papíru A3, kroužky
Místo: tělocvična, louka, hřiště
Metodické pokyny a popis hry: Ve vymezeném prostoru si děti postaví domečky (kroužek a v něm postavená přeložená čtvrtka- střecha od domečku nebo čepice). Děti- žirafy mají za úkol, pomalým hlubokým předklonem zvednout střechu- čepici ze země tak, že smějí použít pouze ústa (uchopí předmět ústy). Při zvedání střechy- čepice se mohou děti dotýkat země pouze chodidly. Nohy mohou libovolně pokrčit, mohou použít stoj rozkročný apod.
II. Manipulační hry
Srážení královské koruny
Zařazení: hra družstev do hlavní části cvičební jednotky RD,PD
Zaměření: manipulace s míčem, míření na cíl, odhad vzdálenosti
Pomůcky: papírová královská koruna, molitanové míče menší velikosti, švédská bedna
Místo: tělocvična, hřiště, les
Věk: od 3 let
Motivace: pomocí říkanky
Král sedí na trůně
v papírové koruně.
Kdo korunu z hlavy sejme,
na královský trůn si sedne.
Metodické pokyny a popis hry: hráče rozdělíme do družstev a postaví se za nakreslenou čáru okolo švédské bedny (pařezu, přepravky apod), která je před děti v přiměřené vzdálenosti, 3-5m před každým zástupem. Na této bedně je umístěna papírová koruna. Každé dítě má svůj míč. Děti se v házení postupně střídají, snaží se korunu zasáhnout, případně srazit. Po odhození si hráč dojde pro svůj míč a zařadí se na konec zástupu. Když se někomu podaří korunu zasáhnout nebo srazit, znovu jí dotyčný hráč postaví na bednu, bod získá jeho družstvo a hra pokračuje dál.
Pravidla: při hodu se nesmí startovní čára překračovat. Dbáme na správné postavení dětí (pravák- levá noha vpřed), hází vždy jen jeden hráč jednoho družstva a to vrchním obloukem, děti se v družstvu musí vystřídat
Závěr: hru ukončí cvičitel
Vyhodnocení: vyhrává družstvo s největším počtem kroužků při dodržení všech pravidel. Hodnotíme i správné postavení hráčů při hodu a jejich snahu.
Obruče, hýbejte se
Zaměření: manipulace s obručí a její prolézání- obručeni ve vázaném kruhu, spolupráce, koordinace pohybů, sociální kontakt
Čas: 3min (1 kolo)
Věk: od 4 let
Pomůcky: 1-2 obruče
Místo: tělocvična, hřiště, louka
Metodické pokyny a popis hry: děti utvoří vázaný kruh (drží se za ruce). Na jednom místě kruh rozpojíme, navlékneme obruč na upaženou paži jednoho účastníka hry a po té opět kruh spojíme. Obruč visí na spojených pažích. Na pokyn cvičitele začnou děti posunovat obruč po kruhu v daném směru, aniž by se rozpojily. Sousedi si mohou obruč nadhazovat a usnadňovat tím prolézání. Úkolem je, aby všechny děti prolezly obručí. Hru můžeme ztížit tím, že přidáme další obruč.
Bago
Zaměření: manipulace s míčem (hod, kop, koulení, chytání), orientace v prostoru, pohotová reakce
Čas: 5-7min
Věk: od 4let
Pomůcky: míč velikosti cca 18-20cm, nejlépe molitanový
Místo: tělocvična, hřiště, louka
Metodické pokyny a popis hry: hráči stojí ve volném kruhu, mají míč, který si podávají, koulí, hází (mohou i odrazem o zem) nebo si ho kopou. Uprostřed kruhu je hráč, který se snaží míč chytit. Jestliže se hráči podaří míč chytit, jde do kruhu ten hráč, který měl naposled míč.
Přistání u planety
Zaměření: odhad vzdálenosti- hod na cíl, manipulace a nácvik hodu létajícím talířem
Čas: 3-4 min
Věk: od 4 let
Pomůcky: míč-planeta, malý kroužek, létající talíře
Místo: tělocvična, louka, hřiště
Metodické pokyny a popis hry: ve vzdálenosti cca 10m od startovní čáry položíme míč-planetu ve vesmíru (nejlépe do kroužku, aby se při hře neodkutálel). Hráči stojí za startovní čárou a snaží se hodit létající talíř tak, aby přistál co nejblíže k planetě. Vyhrává ten, jehož talíř přistál nejblíže k planetě. Při větším počtu dětí stojí děti v kruhu a planeta je uprostřed.
Opičí uklízení
Zaměření: hra na opičky, zdravotní cvičení- procvičování motoriky, chůze po vnějších hranách chodidel, procvičování úchopu věcí prsty nohou
Čas: 1-2min (1 hra)
Věk: od 3 let
Pomůcky: molitanové míčky, malé měkké plyšové hračky, kaštánky, kuličky, mírně zmuchlané papíry apod.
Místo: tělocvična, louka
Metodické pokyny a popis hry: ve vymezeném prostoru jsou různé drobné předměty (molitanové míčky, drobné plyšové hračky, kaštany, žaludy, vlašské ořechy, zmačkané papíry apod.) Uprostřed tohoto prostoru je koš (papírová krabice, kruh, obruč). Děti chodí bosé jako opičky po vnějších hranách chodidel a prsty nohou sbírají „nepořádek“ a uklízejí do koše. Děti si nesmí pomáhat rukama.
III. Hry s pravidly
Veverky a kuny
Zaměření: rychlost, orientace v prostoru, manipulace s předměty (sbírání a přenášení molitanových míčků, kaštanů, ořechů, žaludů)
Čas: 3-4min (1 hra)
Věk: od 4 let
Pomůcky: šišky, kaštany, ořechy, žaludy molitanové míčky, kroužky (obruče, švihadla na vyznačení domečků), lana na vyznačení prostoru
Místo: tělocvična, louka, hřiště (rozměr hrací plochy: zásobárna je cca 3x4m, území kun max.2m široký, území s domečky veverek cca 3m)
Metodické pokyny a popis hry: hrací plocha je rozdělena na tři části pomocí lan (možno využít vyznačení hřiště v tělocvičně). První část je zásobárna- les, druhý prostor střeží kuny, třetí prostor tvoří domečky veverek (kroužky). Vedle tohoto prostoru jsou minimálně dvě ošetřovny pro chycené veverky. Cílem hry je, aby veverky přemístily co nejvíce potravy z lesa do svých domečků. Každá veverka má svůj domeček. Veverka může vzít vždy jen jeden předmět a musí projít územím, které střeží kuny a předmět uložit do svého domečku. Je-li veverka chycena kunou, musí položit oříšek na místo, kde byla chycena, odejít na ošetřovnu, kde vyčká, až jí vysvobodí další chycená veverka. Na ošetřovně je vždy jen jedna veverka. Jakmile je veverka vysvobozena, odchází z ošetřovny. Na znamení tzv. „hájení“ zvedne ruku a nechá ji zvednutou, než se vrátí na místo, kde byla chycena. Pak pokračuje ve hře. Vyhrává ten, kdo pronese nejvíce zásob do svého domečku. Poměr veverek a kun je cca 1:7.
Medvěd si hlídá zásoby
Zaměření: orientace v prostoru bez použití zraku, pouze podle sluchu
Čas: 2-3min (1hra)
Věk: od 3 let
Pomůcky: lano, drobné předměty- zásoby (míč, kuželka, plyšové hračky apod)
Místo: tělocvična, lesní paseka
Metodické pokyny a popis hry: jeden hráč má zavázené oči, je v pase přivázán lanem zády k žebřinám (ke stromu). Délka volného lana alespoň 3m. Na zemi kolem něj rozmístíme v jeho dosahu zásoby (předměty), které si hlídá. Cílem hry je posbírat všechny zásoby medvědovi a nenechat se při tom chytil. Chytí-li někoho medvěd, musí dotyčný hráč předmět položit a vrátit se na startovní čáru, kde udělá 3 dřepy a pak může ve hře pokračovat. Po uplynutí předem daného časového limitu spočítáme, kolik zásob medvědovi zmizelo. Pak medvěda vyměníme.
Obměny: na žebřiny zavěsíme, ale nevážeme stužky-zásoby (sušené ryby). Medvěd není přivázán a může se volně pohybovat ve vymezeném prostoru a hlídá si zásoby. Snaží se chytit zloděje, který se pohybuje po žebřině a snaží se zásoby sebrat. Každý zloděj může sebrat pouze 1ks zásob. Chycený zloděj odchází do vězení (na žíněnky, kde válí sudy -po celé délce žíněnek 2 žíněnek za sebou) a pak se vrací do hry. Hra končí ve chvíli, kdy jsou medvědovi ukradeny veškeré zásoby.
Labyrint- najdi si cestičku
Zaměření: orientace v prostoru podle čísel, obrázků, písmen
Pomůcky: barevná kolečka, kartičky s čísly, obrázky, písmeny, lana, klacíky -kolíky, stopky
Místo: louka, hřiště, tělocvična
Věk: od 3 let
Metodické pokyny a popis hry: na rovné ploše bez překážek vyznačíme pomocí lan a klacíků -kolíků čtverec nebo obdélník cca 3x10m. V tělocvičně využijeme polovinu hrací plochy na volejbal apod. Do tohoto prostoru nepravidelně rozložíme značky (barevná kolečka nebo kartičky s čísly nebo písmeny). Ve vzdálenosti 2m od obdélníku vyznačíme start, menším dětem můžeme pro lepší orientaci vyznačit i cíl. Cílem hry je, projít labyrint správně co nejrychleji. Značení cesty vybíráme s ohledem na věk, schopnosti a znalosti dětí- nejmladší barevná kolečka, nebo kartičky s obrázky, starší číslice nebo písmena. Značky by měly být viditelné a obrázky srozumitelné. Máme-li více dětí, můžeme pro urychlení hry kombinovat značky- pak každé dítě (družstvo) má své značky, po kterých se pohybuje a musí se vzájemně vyhýbat.
Pravidla: hráč se po labyrintu pohybuje daným směrem (podle čísel, barev, obrázků). Je-li hra hrána více hráči najednou, každý má svoji trať a musí se vyhýbat, nesmí se dostat na stejné pole. Každý hráč musí projít celou trasu od startu do cíle (posledního označeného 10 pole). Hra může být hrána jako závodivá hra jednotlivců nebo družstev- na čas. V případě vynechání značky se hráč vrací opět na start a celou trasu absolvuje znovu.
Poztrácené pexeso
Zaměření: spolupráce ve skupině, orientace v prostoru, hledání stejných obrázků- pexesa, rychlost. Můžeme hrát jako hru jednotlivců, hry družstev, nebo jako soutěž rodinných týmů v hodinách RD.
Čas: 3-5min (podle počtu hráčů)
Věk: od 3 let
Místo: tělocvična, louka, hřiště
Pomůcky: kartičky pexesa
Metodické pokyny a popis hry: pro mladší děti kartičky rozmístíme v daném prostoru (obrázkem nahoru), děti postupně vybíhají od startovní čáry a hledají stejné obrázky, které pak nosí na předem určené místo (do domečku). Pro starší děti kartičky rozmístíme obrázkem dolů, hráč může vždy otočit maximálně dvě kartičky. Najde-li dvojici se stejným obrázkem, odnese ji do domečku. Když dvojici stejného obrázku nenajde- vrátí kartičky na původní místo a běží zpět na start. Při obou variantách děti spolupracují, mohou si navzájem radit. Vyhrává to družstvo, které má více stejných dvojic po uplynutí časového limitu.
IV. Hry na orientaci v prostoru
Jdeme na návštěvu
Zaměření: orientace v prostoru, reakce na povel, rychlost
Čas: 3-4min
Věk: od 4 let, při použití barevných obručí je možno hrát i s dětmi ve cvičení RD (spolupráce rodiče)
Pomůcky: barevné kroužky- pro každé dítě (pár RD) jeden
Místo: tělocvična, hřiště, louka
Metodické pokyny a popis hry: ve vymezeném prostoru položíme na zem kroužky tak, aby se mezi nimi dalo procházet- běhat. Kroužky představují domečky. Děti se pohybují libovolným směrem v doprovodu hudby. Jakmile hudba přestane hrát, děti hledají domeček, který určí cvičitel. Z počátku navštěvují svůj vlastní domeček. Pak si vyberou, který domeček bude babičky, tety, kamarádky a na povel cvičitele tyto domečky navštěvují.
Obměna: hru lze hrát i na principu hry „Škatulata, batolata hejhejte se…“. Ve vyznačeném prostoru rozmístíme stejný počet kroužků jako je dětí. Děti běhají různými směry (mohou se pohybovat i jako zvířátka), na povel cvičitele se snaží najít jakýkoliv volný domeček. Postupně cvičitel kroužky- domečky odebírá. Aby děti nevypadly ze hry, mohou kamaráda (y) požádat, zda mohou k němu (k nim) do domečku na návštěvu.
Cesta tmou
Zaměření: orientace v prostoru pomocí hmatu bez použití očí
Čas: 1-2 min (každý závodník)
Věk: od 4 let
Pomůcky: dlouhé lano, šátek na zavázání očí
Místo: hřiště, louka, tělocvična, les
Metodické pokyny a popis hry: děti se rozdělí na dvě skupiny- jedna pomocí lana a svého těla vytvoří dráhu a to tak, že lano mezi sebou protáhnou (protáhnou mezi nohami, obtočí kolem sebe, drží ve vzpažení apod.). Necháme na dětech, jak složitou a důmyslnou dráhu pro soupeře vytvoří. Druhá skupina – slepci, jsou připraveni za startovní čárou, zavřou oči (mají je zavázané šátkem) a cvičitel je postupně přivádí na start. Tam s pomocí cvičitele uchytí lano do rukou a ručkováním po laně musí nekonat celou dráhu. Pak se role vymění.
Obměna: v přírodě můžeme lano natáhnout mezi stromy v různé výši, stromy i obtočit lanem (dbát na bezpečnost došlapu, větve nesmí být ve výši očí a nesmí být v dosahu procházejícího hráče)- závodníci chodí po jednom a opět ručkováním po laně musí najít cestu k cíli.
V. Hry na vycházky
Velká Kunratická
Zaměření: závodivá hra jednotlivců, družstev, rodinný běh do mírného vrchu, rozvoj rychlosti, orientace v terénu
Pomůcky: žádné
Místo: přírodní terén s mírným převýšením- les
Věk: od 3let
Metodické pokyny a popis hry: závod- běh do vrchu. Trať závodu je vedena lesním úsekem s mírným převýšením. Nutno zajistit bezpečnost- převýšení přiměřené věku a zdatnosti účastníků, eventuálně volit různé obtížnosti. V případě závodu družstev, nebo rodinných běhů musí šíře trati volena tak, aby mohlo běžet více závodníkům vedle sebe. Větve stromů musí být na trati a v okolí tratě v dostatečné výši, aby nedošlo k poranění očí. Před zahájením závodu, je nutné projít trať, odstranit nebezpečné předměty a případně upozornit na nebezpečná místa a ty řádně označit. Důležitý je i povrch trati- bezpečný na došlap, neklouzavý. Závodit mohou jednotlivci, družstva, můžeme uspořádat i rodinný běh.
Pravidla: závodník nesmí křižovat dráhu jinému závodníkovi, nesmí mu bránit v pohybu. Převýšení může být překonáno během, chůzí nebo lezením po čtyřech (vzpor podřepmo). Je dovoleno zachytávat se pařezů a stromů.
Vyhodnocení: hodnotíme nejen čas, zapojení do hry, ale i originalitu způsobu zdolávání vrchu.
Velká Pardubická
Zaměření: závodivá hra jednotlivců nebo vázáných dvojic s překonávání nízkých překážek, orientace v prostoru- běh ve drahách, spolupráce ve dvojici
Pomůcky: maketa koně (lze nahradit švihadly- pak závod dvojic), lana nebo mety na vyznačení drah (dráhy je možno vyznačit i křídou nebo rýhou v zemi), přenosné překážky různých výšek i šířek
Místo: louka, hřiště, široká rovná lesní cesta
Věk: od 3 let
Metodické pokyny a popis hry: vyznačíme startovní a cílovou čáru a jednotlivé závodní dráhy. Do drah umístíme různé překážky tak, aby je děti mohly v běhu přeskakovat. Dětem rozdáme makety koní. Když nemáme k dispozici makety koní, můžeme hru uspořádat jako závod dvojic. První závodník- kůň, druhý- jezdec má v ruce konce švihadla nebo obruč a tím vede svého koně přes překážky. Na povel startéra koně vyběhnou, běží ve svých drahách a překonávají překážky. Závod končí proběhnutím cílové čáry.
Pravidla: kůň může vyběhnout až na povel startéra, nesmí opustit svou dráhu a vstupovat do cizí dráhy. Závod končí proběhnutím cíle a překonáním všech překážek. Při nezdaru na překážce můžeme udělit trestné body nebo časovou penalizaci u větších dětí.
Vyhodnocení: hodnotíme zapojení dětí do hry, můžeme hodnotit jednotlivé rodiny, i rozdělit závodníky podle věkových skupin.
Hoď veverce oříšek, šištičku do domečku
Zaměření: nácvik hodu vrchním obloukem, hod na cíl- koordinace oko - ruka
Pomůcky: šišky, žaludy, malé molitanové míčky, lana- švihadla, tyče, obruč, stojany JUVE
Místo: paseka v lese, louka, hřiště, tělocvična
Věk: od 3 let
Metodické pokyny a popis hry: V lese na vhodném místě napneme mezi stromy lano, popřípadě 2 lana- vytvoříme okénko (první lano ve výšce očí dětí, druhé o 50cm výš). Na louce nebo na hřišti můžeme využít stojany Juve, do kterých upevníme obruč. Děti přehazují lano (nebo prohazují okénko) šiškami, žaludy nebo kaštany. Hod je prováděn vrchním obloukem ze správného postavení. Výšku lana volíme podle velikostí dětí, vždy však tak, aby děti musely házet vrchním obloukem (minimálně ve výšce očí). Hru můžeme ztížit i tím, že spojíme přehazování se střelbou na cíl- 3 obruče položené na zemi v různých vzdálenostech. Úkolem pak je nejen přehodit natažené lano, ale i zasáhnout ležící terče- obruče. Vyhrává to dítě, které mělo nejvíce správných hodů přes lano a více zásahů. Doporučuji před zahájením názornou ukázku a alespoň jeden pokusný hod pro každého hráče.
Pravidla: hod ze startovní čáry musí být vrchním obloukem ze správného postavení. Házený předmět (šiška) musí být při letu nad nataženým lanem. Při hodu na cíl, počítáme zásahy provedené pouze správnou technikou hodu.
Obměny: hru můžeme hrát jako závod jednotlivců, rodin i podle věkových kategorií. Hru můžeme hru realizovat jako hod do označeného pařezu, nebo jako cíl nám může posloužit označený strom. Zde však může docházet k tomu, že děti použijí jinou techniku, než je hod vrchním obloukem.
Medvědi Brtníci
Zaměření: šplh- lezení na strom, strachová situace- pohyb ve výšce nad zemí
Pomůcky: krepový papír na vyznačení cíle- výšky , stopky
Místo: přesně ohraničený úsek lesa se vzrostlými stromy s větvemi v dostatečné výšce
Věk: od 4 let
Metodické pokyny a popis hry: děti se promění na medvědy, kteří rádi šplhají po stromech. Ve vyznačeném prostoru si vyberou strom, na který sami nebo s dopomocí vyšplhají- vylezou a pokusí se tam 10s udržet. Po té opět s dopomocí sešplhají. Starších děti mohou soutěžit, kdo se déle udrží na stromě.
Metodické pokyny: výběr místa- prostor okolo stromů musí být volný, bez křoví. Zároveň označit stromy, na které a do jaké výše mohou děti šplhat. Větve na stromě musí být v dostatečné výši, aby nedošlo k poranění dětí, zachycení za oblečení apod. Stromy musí být pevné, povrch stromu nesmí mít žádné ostré hrany, aby nemohlo dojít k poranění, obvod stromu musí být takový, aby ho dítě mohlo obejmout. Děti by měly šplhat s dopomocí. Při šplhání se děti drží stromu rukama i nohama. Ve chvíli kdy se dítě drží samo stromu, je třeba, aby rodič- cvičitel byl připraven poskytnout záchranu zachycením. Děti nesmí ze stromů seskakovat, ale musí sešplhat (ručkováním) s dopomocí. Nutné vhodné oblečení- triko s dlouhým rukávem, dlouhé přiléhavé kalhoty, sportovní obuv.
Hadi
Zaměření: obratnost- lezení (vzpor stojmo, vzpor dřepmo), plazení
Pomůcky: lano, tyče- případně JUVE stojany, na uvázání lana lze použít i stromy
Místo: paseka v lese, louka, travnaté hřiště, tělocvična
Věk: od 3 let
Metodické pokyny a popis hry: cílem hry je lezením, plazením podlézt natažené lano mezi stromy nebo tyčemi. V lese nebo na louce natáhneme lano tak, aby se dala postupně snižovat jeho výška. Děti postupně podlézají lano (začínáme s lanem ve výši ramen), postupně snižujeme jeho výšku po každém kole. Jakmile dítě o lano jakoukoliv částí těla zavadí, vypadává ze hry a stává se divákem.
Pravidla: děti musí lano podlézat způsobem, jaký určuje vedoucí hry (lezení ve vzporu podřepmo, ve vzporu klečmo, v podřepu, plazením). Lano musí být v celém prostoru, kde děti podlézají, ve stejné výši. Při dotyku jakoukoliv částí těla dítě ze hry vypadává. Podlézá vždy jen jedno dítě.
Vyhodnocení: vyhrává ten, kdo podleze lano v nejnižší výšce nad zemí. Hodnotíme i způsob a originalitu provedení.
Obměny: skokani- podobným způsobem můžeme lano přeskakovat, začínáme od lana ve výši kotníků a postupně zvedáme. Můžeme uspořádat závod rodičů a závod dětí, můžeme závodníky rozdělit na věkové kategorie apod.
Pavoučí síť
Zaměření: hra na rozvíjení obratnosti- podlézání, přelézání, překračování a plazení, orientace v prostoru odhad výšky a vzdálenosti
Pomůcky: velké klubko provazu, švihadlo, stopky, rolničky
Místo: les
Věk: od 4 let
Metodické pokyny a popis hry: mezi stromy vytvoříme pomocí provazu umělou pavučinu tak, aby v ní byla místa, která je potřeba přelézt, podlézt, překročit nebo podplazit. Viditelně vyznačíme start a cíl- pomocí barevného švihadla. Úkolem dětí je prolézt tuto pavučinu, aniž by se dotkly jednotlivých vláken. Pro lepší kontrolu můžeme na některá místa zavěsit rolničku. Hru můžeme hrát i jako závodivou hru jednotlivců nebo družstev.
Pravidla: Při překonávání pavučiny se mohou děti i vrátit a zvolit jiný směr. Děti mohou pavučinu překonat plazením, přelézáním po čtyřech- ve vzporu podřepmo, mohou ji i překračovat. Pavučinu nesmí přeskakovat ani proskakovat. Čas prolézání je měřen stopkami. Pavučinu nesmí úmyslně ničit.
Metodické pokyny: důležitý je výběr místa, rovný prostor pro prolézání, pavučina musí být utkána tak, aby se dala prolézat. Před zahájením hry je vhodná názorná ukázka. Pavučinu prolézá vždy jen jeden závodník.
Slovo na závěr
Rodiče, cvičitelé, učitelé i vychovatelé si někdy neuvědomují, jak důležitý a silný, upřímně řečeno až nebezpečný nástroj mají k dispozici. Výběrem hry můžeme pomoci dítěti, který má tzv. „černý den“. Vybereme-li hru, kde může vyhrát, změní se ten „černý den“ v „krásný“ a dítě zažije alespoň chvilkový úspěch. Naopak, máme-li ve cvičení dítě, které je až příliš sociálně jisté, terorizuje skupinu, domnívá se, že mu patří svět, že vše zná a umí, můžeme vybrat takovou hru, v níž nemá toto dítě takovou šanci se prosadit a zvítězit. Jeho sebevědomí poklesne, dítě je pak skromnější. Naším cílem by mělo být, aby mohlo dítě co nejvíce času prožívat právě při hře s těmi nejbližšími. Až povyroste, půjde za kamarády, ale na tyto chvíle prožité v rodinném kruhu, na cvičení, mezi kamarády a přáteli bude vzpomínat.