Zpravodajství

V březnu představujeme přípravku SKP Olympia Kutná Hora

 Další aktuality    Pavla Pražáková    28. února 2016  

Kutnohorská atletika pro nejmenší sice funguje ani ne rok, ale úspěšně dovedla navázat na dlouholetou tradici místního atletického oddílu. Více v povídání s Tomášem Kaprálkem.

Jakou má atletika v Kutné Hoře historii?
Máme dlouholetou tradici, která sahá hluboko do minulého století. Fungovala zde družstva dospělých i mládeže, která se pravidelně účastnila krajských i celostátních soutěží. K postupnému útlumu začalo docházet zhruba na přelomu tisíciletí a klub pak dlouho fungoval jen v jakémsi udržovacím režimu. Díky obrovskému úsilí předsedy oddílu Karla Ptáčka jsme nadále působili alespoň v žákovských soutěžích, ale atletický stadion začal postupně chátrat a hlavně: přestával žít.
 
Co bylo podnětem k restartu?
Je spojen s dokončením rekonstrukce atletického stadionu, která proběhla v roce 2014. Na jaře 2015 nám byl stadion předán do užívání a my se pustili do organizace náboru dětí. Zveřejnili jsme informace o atletice v kutnohorských médiích a koncem dubna vyrazili plni očekávání, ale i obav, na stadion. Zájem dětí nás ohromil – v průběhu května a června 2016 dorazilo téměř 90 zájemců, což byl pro nás obrovský závazek a výzva do naší první sezóny.  
 
Přiblížíte nám filozofii vašeho klubu?
Snažíme se přesvědčit děti o tom, že pravidelné sportování je velmi zajímavou a zábavnou možností jak aktivně trávit volný čas. Chceme je přitáhnout ke sportovnímu prostředí a ukázat jim, že tam funguje kamarádství, že se naučí spolupráci, zdravému soupeření, zažijí vítězství, naučí se přijmout porážky a celkově jim to přinese mnoho zážitků. Primárně proto nikdy nebudeme nastaveni na dosahování co nejlepších výsledků.
 
Je nějaké specifikum vašeho regionu?
Tak trochu v nadsázce... kromě toho, že Kutná Hora je jedno z nejkrásnějších měst v republice, tak náš region nemá žádná další výrazná specifika, která by pozitivně či negativně ovlivňovala fungování atletiky pro malé děti.  
 
Zmiňoval jste, že už na nábor dorazilo plno dětí. Kolik jich máte v současné době?
Na nábory v závěru loňského školního roku přišlo okolo 90 dětí. V současné době nám v rámci tří tréninkových skupin pravidelně sportuje 69 dětí, z toho 47 v přípravkách. Od jara 2016 otevíráme minipřípravku pro předškolní děti, která vzniká na základě opakované poptávky od rodičů. Z našeho pohledu je tedy zájem vzrůstající.
 
Často se dnes řeší špatná fyzička dětí, jak to vidíte vy?
Dříve děti většinou trávily volný čas na ulici, nyní ho tráví na síti. Kvůli tomu naprosto vymizela přirozená základní pohybová gramotnost, kterou mělo v minulosti každé dítě: běhat po parku, skákat přes potok, házet kamenem, vylézt na strom, ovládat míč nohama i rukama. Nyní je převážně na rodičích, jak své dítě vedou či nevedou ke sportu. Proto mezi současnou generací dětí objevíte jak extrémně šikovné, tak i naprosto pohybově zanedbané jedince. Nebráníme se proto přijetí jakéhokoliv dítěte, příliš neřešíme jeho omezení či limity. Pokud má někdo ke sportu pozitivní vztah, je u nás vždy vítán.
 
Prosadí se atletika v obrovské nabídce volnočasových aktivit, která se v současnosti dětem nabízí?
Z našich dosavadních zkušeností máme pocit, že rodiče začínají více o sportování svých dětí přemýšlet. Přestávají považovat za nutné, aby se jejich dítě už téměř od školky specializovalo a hrálo třeba jen fotbal, hokej či florbal, ale dávají přednost především gymnastice a atletice, tedy sportům, které budují základy pro většinu sportovních odvětví. Pokud tedy rodičům a jejich dětem nabídneme program, který dítě neodradí, tak si myslíme, že nových členů bude vždycky dost. Někteří sice třeba později odejdou k jiným sportovním odvětvím, ale alespoň někdo snad vždy zůstane.
 
Od kolika let u vás děti sportují?
V letošní sezóně máme nejmladší děti ročníku narození 2009, od jara plánujeme otevření minipřípravky ročníků 2010 a 2011. Nejstarší naši členové jsou ročníku 2001.
 
Kolikrát týdně se sportuje?
Scházíme se 2x týdně, délka tréninku je 60 minut.
 
Jaká je výše poplatku?
V kategoriích přípravek je oddílový příspěvek 100 korun měsíčně, tedy tisíc korun za školní rok. Rodiče tuto cenu vnímají jako velmi příznivou, je však třeba podotknout, že je výrazně ovlivněna granty a dotacemi, které se nám daří získávat, třeba od města. Při rozsahu dvou tréninků týdně a tedy plus mínus osmi tréninků měsíčně je cena jednoho tréninku necelých 13 korun. Ať si každý udělá sám názor na to, zda tato cena odpovídá tomu, jaká péče je atletickým oddílem pro dítě zajištěna.
 
Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?
Asi nemáme jiné děti než ostatní, takže to, že děti milují jakékoliv hry a soutěže nikoho nepřekvapí. Nápady čerpáme především ze školení a seminářů pořádaných v rámci projektu Atletika pro děti, třeba z loňského semináře ve SC Nymburk- Atletíme se zvířátky, kde nás nejvíce nadchl svým vystoupení docent Ferdinand Mazal s jeho neuvěřitelně širokou a pestrou zásobou her a soutěží.
 
Kde vás najdeme na tréninku v létě a kde nyní v zimě?
V létě trénujeme na nově zrekonstruovaném atletickém stadionu SKP Olympia Kutná Hora, v zimě v tělocvičnách ZŠ TGM a gymnázia J. Ortena.
 
Přiblížíte našim čtenářům vaše hřiště?
V roce 2014 prošlo rekonstrukcí. Máme tedy novou dráhu i travnaté hřiště uvnitř. To je ta dobrá zpráva. Ta horší je, že naše zázemí a materiální vybavení potřebují okamžitý a poměrně rozsáhlý zásah. Věříme však, že především díky pomoci Města Kutná Hora se nám postupně vše podaří dostat do stavu, který bude pro nás i naše svěřence vyhovující.
 
Ovlivňuje kvalita zázemí rozhodnutí rodičů, jestli dítě do přípravky dají nebo ne?
Určitě to je jeden z faktorů, který ovlivňuje rodiče při výběru kroužku, ale nemyslím si, že se jedná o ten rozhodující. I ve špatných podmínkách se dá totiž dobře pracovat s dětmi a samozřejmě i naopak. Špatný trenér vám zprotiví sport i na krásném hřišti a s využitím těch nejlepších pomůcek.  
 
Jakým způsobem pracujete s rodiči dětí? Zapojujete je nějak do dění v klubu?
S rodiči prozatím komunikujeme především prostřednictvím e-mailové pošty a informací na našem webu. Rovněž se pokoušíme alespoň 2x ročně o přímý kontakt, a to formou schůzky na začátku školního roku v září a na jeho konci v červnu. Do budoucna ale určitě počítáme s aktivnějším zapojením alespoň některých z nich. Ať už jako rozhodčích či pomocníků při závodech, které budeme pořádat, nebo jako účastníků různých akcí.
 
Rodiče dětí už teď řeší letní program svých ratolestí, co během prázdnin nabízíte vy?
Již téměř 40 let pořádáme sportovní tábor, který si postupem času vybudoval poměrně dobré postavení mezi nabídkami prázdninových volnočasových aktivit pro děti z Kutné Hory a okolí. Tábor probíhá v rekreačním středisku Želivka na Vysočině a děti lákáme především na závěrečné olympijské hry. Účastníci jsou při nich rozděleni do států a následně již vše probíhá téměř jako na skutečné olympiádě. Děti na chvíli opustí areál tábora, ten se přemění na olympijskou vesnici a pak do ní začnou postupně přijíždět jednotlivé sportovní výpravy. Následující den proběhne slavnostním zahájení olympijských her s nástupem států, vztyčením vlajky a zapálením ohně a rozběhne se šestidenní sportovní program s třemi desítkami různých soutěží. Vše vrcholí slavnostním zakončením her a vyhlášením výsledků. Málokdo již ale dnes ví, že tento tábor byl v minulosti soustředěním pro děti z atletického oddílu SKP Olympia Kutná Hora. A právě do tohoto stavu bychom se s naším táborem opět rádi vrátili. (Více o táboře ZDE
 
Jakých soutěží se vaši malí atleti účastní?
V závěru loňského školního roku jsme uspořádali v rámci našich tréninkových skupin vlastní oddílové závody. V letošním roce jsme v únoru s našimi přípravkami konečně vyrazili na první 'opravdové' závody do Veletova u Kolína. Celkem se nám tam podařilo vybojovat 15 umístění na stupních vítězů, ale daleko cennější pro nás bylo zjištění, že jsme mezi šesti zúčastněnými oddíly byli s 25 dětmi nejpočetnější výpravou. Další závody nás čekají v březnu v atletickém tunelu v Nymburce a následovat by již měly závody pod otevřeným nebem.
 
Jaký je v současnosti nejpalčivější problém vašeho klubu?
Asi už zmíněné zastaralé zázemí na atletickém stadionu, zastaralé, nefunkční a často i chybějící materiální vybavení a problémy při sháněním dalších lidí ochotných ukrojit část ze svého volného času pro práci s dětmi.
 
Čím vám pomáhá zapojení do projektu Atletika pro děti?
Projekt nám prostřednictvím školení, seminářů a metodických publikací skvěle pomáhá při zkvalitňování tréninkového procesu dětí. Ideální by byla i každoroční drobná pomoc při doplnění materiálního vybavení, ale chápeme, že to je asi, především vzhledem k počtu fungujících přípravek po celé ČR, mimo finanční možnosti celého projektu.
 
Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje?
S dětmi u nás pravidelně pracuje devět trenérů, z toho šest u kategorií přípravek. Pro někoho možná zbytečně vysoké číslo, ale pro nás nezbytnost. V současné době totiž není ani tak složité sehnat děti, ale je obrovským problémem sehnat dospělé, kteří se budou pravidelně 2x týdně a to týden co týden, dětem věnovat. Překvapivě daleko jednodušší je sehnat lidi, kteří to dokáží alespoň 1x týdně. Proto máme ke každé skupině přiřazeno více trenérů, kteří spolu pravidelně komunikují a mimo jiné se i vzájemně domlouvají, kdo v daný den trénink povede. Výhodou je, že to nestojí a nepadá jen s jednou osobou, takže se nám prozatím nestalo, že by musel být trénink zrušen. Za standard u našich trenérů považujeme, že jsou za svou práci finančně odměňováni, i když se nejedná o nijak závratnou sumu. Na oplátku naopak vyžadujeme spolehlivost a snahu se vzdělávat. Ač je nás tedy poměrně dost, stále nové trenéry sháníme. Způsoby jsou různé, oslovujeme bývalé atlety, učitele tělesné výchovy nebo rodiče dětí, které k nám chodí.
 
Jaká je motivace dospělých, aby se dětem takto věnovali?
Každý to má nastavené trošku jinak, ale jedno je asi společné pro nás všechny: nic nedokáže člověka motivovat víc pro práci s dětmi, než jejich zářící oči, když je něco baví, něco se jim líbí nebo mají z něčeho radost.
 
Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Těší nás, že se v Kutné Hoře začíná mluvit o fungujícím atletickém oddílu, máme radost z pozitivní zpětné vazby od rodičů, ale samozřejmě nejvíce si ceníme toho, když děti přichází na trénink plny očekávání, po jeho skončení je na nich vidět, že toto jejich očekávání se naplnilo a těší se na další setkání s námi.
 
Máte nějaké rady pro přípravky, které vznikají?
Něvěřte příliš těm, co říkají, že je málo dětí. Dětí už je zase dost. Ale buďte velmi pečliví při výběru trenérů. Nejděte si spolehlivé a důvěryhodné lidi, kteří budou mít respekt dětí i rodičů. Tento respekt zvýšíte, pokud vaši trenéři budou mít kvalifikaci a budou se dále průběžně vzdělávat. A pokuste se trenéry alespoň minimálně odměňovat, vždyť dělat trenéra je velmi obtížné povolání, tak proč by nemělo být finančně ohodnoceno?
 
Co přejete projektu Atletika pro děti?
Projektu přejeme, aby i nadále přiváděl ke sportu více a více dětí a zároveň pro ně pomáhal vychovávat vzdělané trenéry, kteří se jim budou rádi věnovat. Jeho hlavní význam spatřujeme v tom, že míří na děti předškolního a mladšího školního věku, tedy na období, ve kterém si člověk vytváří a buduje základní návyky. Pokud tedy v tomto věku vytvoříme u dětí pozitivní vztah ke sportu, je poměrně velká šance, že se budou sportu věnovat i v pozdějším věku.
 
Jak obecně vnímáte současné trendy sportovní přípravy malých dětí?
V současné době je velkým nešvarem raná specializace. Jednotlivé sporty soupeří o děti ve stále nižším věku a není výjimkou, že oslovují rodiče dětí, které teprve chodí do školky. Na tom asi ještě není nic špatného, ale rozhodně není správně, pokud se následně v rámci tréninkového procesu a snaze co nejdříve dosáhnout nějakých výsledků vrhnou jen na specifické dovednosti vybraného sportovního odvětví. To s sebou přináší prakticky jen samá negativa a rozhodně by se tímto směrem sportovní příprava dětí ubírat neměla. Ta se naopak musí soustředit na rozvoj všech pohybových schopností a vybudování co nejširšího spektra pohybových dovedností napříč všemi sportovními odvětvími. Teprve na těchto základech se dá následně postupně budovat specializace vybraného sportovního odvětví.
 
Komu se ozvat v případě zájmu?
Tomáš Kaprálek – 733 536 781, atletika.olympia@seznam.cz Další informace na webu ZDE.
______________________________________
 
Představuje se Tomáš Kaprálek
Jsem absolventem UK FTVS v Praze, vystudoval jsem učitelství TV a matematiky a specializaci basketbal. V současné době pracuji jako metodik na České basketbalové federaci. Osobně nepůsobím v SKP Olympia Kutná Hora jako atletický trenér, snažím se spíš, společně s předsedou Karlem Ptáčkem, celý oddíl řídit po organizační a odborné stránce. Samozřejmě přiznávám, že basketbal je u mě sportem číslo jedna, ale kromě basketbalu jsem se dlouhá léta věnoval právě i atletice. Především díky ní mám v Kutné Hoře spoustu kamarádů na celý život, takže proto asi mé současné zapojení mimo mou primární pracovní náplň.