Zpravodajství

Zlobí a zlobí a co s tím?

 Další aktuality    Redakce    14. srpna 2012  

Před časem vás zaujal článek, ve kterém jsme rozebírali situaci, co dělat, když se v oddíle objeví nezvladatelné dítě. Přinášíme pár názorů vás, kdo jste se s podobnou situací setkali. Jak my sami můžeme svým chováním v dané chvíli pomoci, aby se dítě úspěšně zařadilo do kolektivu a nenarušovalo trénink? Přečtěte si zkušenosti trenérů, některé s dobrým, jiné, bohužel, s horším koncem.

TJ Jäkl Karviná- Jaroslav Staněk
Nezvladatelné děti jsou většinou velmi dobrými sportovci. Mám v oddíle jednou dívenku, která, jak mi její maminka řekla, prošla mnoha sporty, ale nikde ji nechtěli právě pro její nezvladatelnost. Nenápadně jsem jí upravoval trénink ve skupině tak trochu na míru, aby to ostatní nepoznali. Výsledek? Třetím rokem dělá atletiku a je nejlepší v kraji.

AHA Vyškov- Lucia Vežníková, Magdaléna Hajzlerová
Tuto situaci u nás řešila bývalá trenérka atletických přípravek. Napsala to při závěrečném hodnocení dítěti do Zápisníku mladého atleta, aniž by o tom předem seznámila vedení klubu nebo rodiče. Situace se pak těžko řešila a maminka chlapce to těžko nesla.

Atletický oddíl při ZŠ Holého Louny- Jan Hřích
Řešil jsem to dvakrát. V prvním případě jsem kontaktoval rodiče přes e- mail, neboť na tréninky nechodili a mělo to dohru, když jsem pak dostal i sms zprávy, cože jsem si to dovolil. Ve druhém případě jsem to řešil osobně s matkou dítěte.

SK Nové Město nad Metují- Soňa Paarová, Alena Remešová
Promluvila jsem s rodiči osobně, maminka to pochopila a dítě odhlásila.

AK Bílina- Jiří Nechvátal
Situaci jsem řešil, vzal tak, že jsem si vzal rodiče dítěte stranou a vysvětlil jim, kde vidím příčiny špatného chování jejich dítěte. Řekli mi na to, že naopak já mám problém sjednat autoritu. Jejich dítě ale o nějaké autoritě nemělo vůbec pojem. Diskuze ale naště stí proběhla v přátelské formě, volil jsem odlehčenou formu sdělení a na dalších trénincích se situace zlepšovala a dítě bylo hodnější.

Atletika knoflík- Dita Franklová
U nás se situace většinou vyřeší sama, upozorňuju, ale, že pracujeme s těmi nejmenšími. Dítě většinou začne plakat na tréninku nebo před ním, což je pro nás signál, že s jeho dalším atletěním počkáme na novou skupinku v dalším pololetí.

Spartak Praha 4- Brezníková Barbora a Jan Koutník
Touto situací jsme si už prošli. Nejprve jsme na problém s dítětem upozornili rodiče a když se chování nezměnilo, vysvětlili jsme jim nutnost ukončení spolupráce. Proběhlo to bez větších problémů.

Sporťáčci- Erika Drahotová
Měla jsem ve skupince jednoho velmi zlobivého chlapce. Pomohlo, že jsem si o situaci promluvila s rodiči dítěte. Výsledek byl pozitivní.

AC Pardubice- Pavel Stranad
Dva roky k nám chodil chlapec, který byl autista. Na tréninku byla vždy přítomna jeho babička, takže se to dalo zvládnout.

Text připravila: Pavla Pražáková
Ilustrační foto: archiv webu