Zpravodajství

Vítejte v přípravce při TJ Jiskra Zruč nad Sázavou

 Představujeme    Pavla Pražáková    5. září 2017  

Nevím jak vy, já si vždycky ráda přečtu o prima partě lidí, kterou spojuje nějaký zájem... Tentokrát jsme si o atletění nejmenších povídali s trenérem Lukášem Gabkem.

Na jakou atletickou historii jste ve Zruči navazovali?
Atletika se ve Zruči nad Sázavou dělala na velmi dobré úrovni již v osmdesátých letech minulého století a zručští atleti dosahovali velmi dobrých výsledků na republikové úrovni. Za zmínku stojí trojnásobný mistr republiky koulař František Šusta, Ladislav Blažejovský (skok vysoký, 205 cm). Jelikož ekonomická prosperita regionu na přelomu století stagnovala, skončila i podpora středního školství ve Zruči a tím pádem se i atletika na několik let ze Zruče vytratila. Znovu obnoven byl oddíl v roce 2013. V následujících letech probíhala jeho stabilizace, jak po stránce funkcionářské, trenérské i sportovní. Dá se říct, že dětem ve věku 5 – 7 let se plně věnujeme od roku 2015 a těm úplně nejmenším od loňského podzimu. Teď v září přibude i několik čtyřletých dětí.
 
Pokud byste měl shrnout filozofii, kterou se váš klub řídí?
Jelikož není ve Zruči střední škola nebo učiliště, tak je naší filozofií věnovat se dětem ve věku od 5-ti do patnácti let. Rozvíjet jejich 'celomotorický' a mentální vývoj tak, aby byly připravné na přechod do větších atletických či jiných sportovních oddílů.
 
Je nějaké specifikum vašeho regionu? Jak se odráží na fungování atletiky pro malé děti?
Určité specifikum je poloha města a pracovní příležitosti v regionu. Většina dospělých za prací dojíždí do velkých měst a tudíž je problém nadchnout pro práci s dětmi lidi, kteří se dříve sportu aktivně věnovali. V loňském roce jsme se pokoušeli zajistit si ze sportovních vysokých škol mladé trenéry, ale vzdálenost mezi Prahou a Zručí byla nepřekonatelným problémem. Na druhou stranu máme ve Zruči výborné sportovní zázemí, které leckdy nemají ani ve větších městech.
 
Zájem byl hned od počátku?
Ano, hodně dětí přišlo na loňský první podzimní trénink, kde se jich sešlo asi čtyřicet a my jsme byli z toho zájmu 'vykulení'. V současné době máme v členské základně třicet dětí a evidujeme, že se o atletiku zajímají další děti a rodiče.
 
Jak dnešní děti jakožto trenér vnímáte?
Záleží na věku dětí a na tom, jestli se sportu věnovaly i dříve. Když vezmu naše osmileté 'dravce', kteří k nám chodí třetím rokem, tak jsou o krok vepředu před dětmi jedenáctliletými, které se sportu věnovaly jen okrajově. Celkově si myslím, že ve Zruči je fyzická kondice na průměrné úrovni.
 
Pracujete i s dětmi, které mají nějaké fyzické omezení?
Drobná fyzická omezení u některých dětí jsou, ale není to nic velkého. Rodiče s nimi cvičí i individuálně a v kombinaci s atletikou je vidět u těchto dětí zlepšení.
 
Jak v dnešní době, kdy se na děti a rodiče hrne záplava volnočasových nabídek, děti na atletiku nalákat?
S dětmi se snažíme dělat vše, co atletika nabízí a co nám možnosti areálu umožňují. To si myslím, že je pro děti zajímavé. Různé disciplíny, jiné pohyby a větší možnost se v něčem 'najít'. Dále je to vstřícný a spravedlivý přístup a někdy nezaškodí být taky trochu přísnější v disciplíně. 
 
Děláte nábor?
Klasický nábor u nás není, ale na konci prázdnin se koná Den s Jiskrou. Na něm si mohou děti vyzkoušet všechny sporty, kterým se mohou ve Zruči věnovat a tam dle výsledků navrhneme rodičům, jestli by to u nás jejich dítko nechtělo zkusit.
 
Kolikrát týdně sportujete?
Nejmladší (5-6 let) mají trénink jednou týdně 1,5 hodiny. Ostatní 2 x týdně 1,5 hodiny. Po dětech ve věku 11-14 chceme, aby se připravovaly i individuálně, ale zatím se nám to moc nedaří.
 
S čím by měli rodiče počítat, když děti do vaší přípravky dají.
Budeme chtít, aby jejich dítko jezdilo na závody. Pro další sezonu jsme stanovili minimální počet závodů, kterých chceme, aby se každý atleťák zúčastnil.
 
Jaká je výše poplatku?
Poplatek za školní rok činí 500 korun pro všechny děti. Nezaznamenal jsem žádnou negativní reakci ze strany rodičů na výši poplatku. Myslím si, že částka je nastavena velmi rozumně, jak vzhledem k ekonomické situaci, tak k potřebám oddílu.
 
Kde trénujete ?
V létě trénujeme ve sportovním areálu za základní školou, ale k výběhům využíváme i okolí. Hlavně výběh na rozhlednu Babka je u dětí velmi oblíben. Přes zimu chodíme do haly, ale pokud nejsou teploty pod 5º C a neprší, tak jdeme ven.
 
Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?
Snažíme se, aby si vyzkoušely všechny disciplíny, které je možné v našem areálu trénovat. Nejraději mají asi štafetu a překážkový běh ve stylu Spartan Race. Jako netradiční pomůcku, která se chytla, bych označil pneumatiky, které děti různě převalují či kutálejí...
 
Popište nám blíže vaše hřiště.
Celý Sportovní areál prošel rekonstrukcí v roce 2010 a kromě doskočiště pro skok vysoký a skok o tyči nám v něm nic nechybí (možná se bude budovat v příštím roce). Nemyslím si, že se rodiče rozhodují podle toho jak vypadá sportoviště. Třeba ve Zruči jsou téměř všechny sportovní areály opravené a někde je plno a některá zejí prázdnotou.
 
Využíváte i dopomoci rodičů dětí?
Všichni, kteří u nás trénují, jsou rodiči dětí, které u nás cvičí, tak doufám, že se nám bude dařit dále postupně tímto způsobem rodiče zapojovat. Ostatní rodiče pomáhají na akcích, které pořádáme, ale najdou se i takoví, kteří se o dění v oddíle nezajímají.
 
Jaký je v současnosti nejpalčivější problém vašeho klubu?
Máme problém s trenérským obsazením u dětí ve věku 11 – 14 let, tam už bychom rádi viděli opravdu zkušeného trenéra, který by děti začal více 'ladit' na jednotlivé disciplíny. Několikrát jsme s dětmi jeli trénovat do sousední Vlašimi, kde jsou trenéři na potřebné úrovni a dávají dětem ty odpovídajicí rady.
 
Nabízíte během léta soustředění?
Tábor nenabízíme na to ještě neuzrál čas. :-) V září budeme mít první soustředění, tak uvidíme, jak to všechno zvládneme a jaké budou ohlasy.
 
Jakých soutěží se děti účastní a jaké máte úspěchy?
Účastníme se běžeckých soutěží v okolí a občas i v Praze, nyní máme hodně dětí v Junior Gesus Běžec Podblanicka. Dále objíždíme atletické závody přípravek-Kutná Hora, Vlašim, Kolín, Nymburk, Český Brod.
 
Jakou zajímavou akci pořádáte vy sami?
Letos jsme poprvé pořádali Atletické závody přípravek a Zručský májový běh u něhož je zajímavá rodinná štafeta složená z jednoho muže, ženy, chlapce a holky.
 
Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje?
Nyní máme čtyři trenéry a jednu trenérku a pevně doufám, že v září přibude další trenérka. Všechno jsou to rodiče dětí, které u nás sportují a dělají vše dobrovolně. Nové spolupracovníky oslovujeme z řad rodičů. Určitě bychom trenérský tým potřebovali rozšířit. Motivací pro práci s dětmi je, že člověk na dětech vidí, jak se dokážou pro věc nadchnout a jak prožívají své úspěchy a neúspěchy a snaží se neustále se zlepšovat.
 
Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Když vidíte ty rozesmáté tváře po nějakém vydařeném závodě, anebo když místo toho, aby si doma děti hrály s tabletem, se chtějí jít někam proběhnout.
 
Jak by zněla vaše rada pro ty, kdo s přípravkou chtějí teprve začít?
Chcete to dobrou partu lidí, kteří se pro věc nadchnou a budou ochotni obětovat kus svého volného času dětem. A tím nemám na mysli jen tréninky a závody, ale celý chod oddílu.
 
Co přejete projektu Atletika pro děti?
Aby se dál rozvíjel a vychovával mladé, sportem 'poblázněné' lidi, kteří to v životě, nejen ve sportu, někam dotáhnou... Líbí se mi už ta prvotní myšlenka, že atletika je pro všechny věkové skupiny a ne až od určitého věku. Myslím si, že v atletice mladý sportovec získá všeobecný rozvoj, a i když se v budoucnu rozhodne dělat jiný sport, tak na něj bude fyzicky dobře připraven. Nadále by se měl rozvíjet všeobecný motorický rozvoj dětí, aby si mohly 'osahat' co nejvíce dovedností a disciplín. Tím směrem by se, dle mého názoru, mělo sportování malých dětí posouvat.
 
Komu se ozvat v případě zájmu?
Nejlepší je přijít se podívat na náš trénink, aby rodiče i děti viděli, co a jak děláme a jak je trénink náročný. Přípravka a žactvo trénuje v pondělí a ve středu a nejmenší pouze ve středu.
 
Dobrá parta lidí má určitě i hodně dobrých zážitků….
Jistě, v červnu se konaly závody ve Vlašimi, kterých se pravidelně účastníme. I letos běželi naši kluci trasu dlouhou 1500 m, ale pořadatel se rozhodl trasu trochu oproti loňsku upravit... Ačkoliv bylo vše precizně značeno, tak jeden náš borec spolu s kamarádem z jiného odddílu, nebrali značení na zřetel a běželi tak, jako rok před tím Protože již byli všichni v cíli a tato dvojice pořád nikde, rozběhlo se 'pátrání'. Naštěstí se za nějakou dobu oba opozdilci objevili v cíli s úsměvem na rtech a s hláškou, že jim to připadalo poněkud dlouhé... Nutno dodat, že si zaběhli tři kilometry. Skvěle se zachoval organizátor, který vzal 'špatně' značenou trasu na sebe a oba kluky odměnil.
 
Děkujeme
_________________________________________
 
Představuje se vám trenér Lukáš Gabko:
Vůbec se nepovažuji za trenéra, spíše za nadšeného rodiče, protože nemám s atletikou žádnou dřívější zkušenost. Mezi mé koníčky patří běh, takže mé tréninky jsou více běhavé a v terénu...