Začaly „příměšťáky“. Na jednom z nich se atleti vydali po stopách Hobitů.

V pondělí 1. července začal 5. ročník týdenního příměstského tábora Orlíku Vyškov. Každý den čekal  na účastníky „dvoufázový trénink“, tentokrát po stopách Hobitů.

Co všechno stihli? O tom nás informovala trenérka Anna Málková. Nechte se inspirovat „hobití atletickou cestou“:
1. den – Nečekaná cesta
Rozdělení do družstev: Elfové, Trpaslíci, Enti a Hobiti. Jejich prvním úkolem byla výroba putovní špejle a hlasitých pokřiků, které měly podpořit jejich snahu až do konce putování této nečekané cesty. Stihli jsme první trénink, kde si všichni dali záležet na rozcvičení a pak následoval běžecký trénink, ve kterém se získávaly body pro své družstvo. Odpoledne je čekal druhý, „skákací trénink“. Mezitím připravili „Menu pro Bombura“ „nakrmili Bomburu“ a utekli Zlobrům. Byla to hra, ale i skutečnost. Zlobr by se mohla nazvat bouřka, která se prohnala nad Vyškovem, ale my jsme jí utekli.

2. den – Nepřátelé, kam se podíváš. Hned ráno, kam jsme se podívali, tam jsme viděli následky Zlobra (bouřky) a tak bylo naše putování těžké. Nejdřív jsme museli zvítězit v tréninku nad Smrťákem, pak vybojovat prsteny, abychom byli neviditelní. Přes tajůplné hádanky jsme se posunuli na trénink hodů a vrhů až k rekordům, které padaly jako šišky v lese. Z nepřátel se stali přátelé a nás ovanul dobrý pocit. Elfové mohli s radostí zakřičet: „My Elfové z lesa, jsme největší esa, ničeho se nebojíme a všechny vás porazíme!“
3. den – Společné trable. Ve středu přišel na všechny útlum. Nepřátelé dali zabrat a tak jsme se schovávali, kam se dalo. Ale Bilbo nás našel a dovedl k opičí dráze. Ta nás začala bavit. Čím byla náročnější, tím byla zábavnější. Po zaslouženém obědě a malé pauzičce jsme utekli před pavouky i z Elfího vězení. Pak jsme navlékli plavky, a že plavat všichni umí, to dokazovali při soutěžních hrách na vodě i pod vodou ve vyškovském aquaparku. Ve vodě se musí makat hlavně rukama. Trpaslíci si mohli směle zanotovat svůj pokřik: „My jsme super trpaslíci, máme v ruce rukavici, v jedné ruce trochu bláta, a v té druhé hodně zlata,…..“ Nakonec si všichni z umytých rukou místo zlata vychutnávali chutnou zmrzku.

4. den – Šmaková dračí pouť a bitva pěti armád. Čtvrtek začal hrou a sdělením, že úkolem č. 1 je probudit draka. Šli jsme po jeho stopách a došli jsme k tmavé díře (Kuželkárna). Drak ještě spal. Zkoušeli jsme ho probudit shozením všech kuželek. Jenom písničkou, kterou zahráli nejlepšímu střelci, se podařilo draka probudit. Nastal boj kdo porazí/zastřelí draka. A kdo ho zastřelil první? Hobiti! Taky měli v pokřiku: „Hobiti jsou sice malí, atletika nás však baví. Společně to vyhrajeme, hlavně si to užijeme“. Když je tak baví atletika, atletikou pokračovali. Na odpoledne si vymysleli Bitvu pěti armád. Armády, to byli atletické disciplíny: 60 metrů, 60 metrů překážek + podlézání, skok do dálky + žabák, výška, hod kriketovým míčkem pravou i levou rukou. Do závodu dali všechno = rychlost, mrštnost, odvahu, sílu a přesnost. Zato všem patřila velká pochvala i sladká odměna od šikovné fanynky Kačenky.

5. den – Návrat do Kraje. V pátek začalo sluníčko schovávat svojí sílu za mraky, proto přišlo vhod putovat po stopách Hobitů dál. Stopy vedly kolem domečku naší kamarádky Danušky, ta na nás s úsměvem zamávala. Dál kolem velké rozhledny Chocholíku, přes les až k rybníku, který někdo pojmenoval Dunaj. Ne, ne, byl to náš nedaleký Pístovický rybník. Škoda, že sluníčko dál schovávalo svojí sílu, jinak bychom do něho určitě skočili. Po čtyřhodinové túře jsme byli v cíli a posilněni nabaleným chutným obědem a přislazeni mňamkovými palačinkami odpočívali. Všichni jsme se vrátili utahaní, leč šťastní, že jsme pěší výlet přežili ve zdraví. Enti si mohli zanotovat: „My jsme Enti šikovní, zábavní a sportovní. Společně to dokážeme, zaberem a vyhrajeme“. Sčítání bodů. Dokázali, vyhráli! Rozdání zlaťáků, podle zásluh a následovala burza, kde ty zlaťáky měli utratit. Utrácelo se jedna radost!

Nástup!
Atleti po stopách Hobitů – tak začalo naše soustředění.
Návrat do Kraje – tak skončilo.
AHOJ zase za rok….

Jedete i vy se svými malými atlety na letní soustředění nebo pořádáte „příměšťák“?
Napište nám o tom, rádi váš příspěvek zveřejníme. Pište na email: irudova@atletika.cz