Soustředění orlíků 2026 aneb „Výprava za olympijským ohněm“
Část orlíků se rozprchla za zážitky na všechny strany zeměkoule a část zůstala pokračovat v dobrodružství na sportovním orelském areálu.
Inspirovali jsme se úspěšnou zimní olympiádou 2026, a tak jsme se i my vydali hledat olympijský oheň.
I tentokrát začalo soustředění slavnostním zahájením. Orlíci se proměnili v olympioniky – vyvěsili vlajku, zapálili oheň, složili slib férového soutěžení a sportovního chování, navrhli si dresy a vytvořili družstva.
Tady jsou:
Lyže:
My jsme slavní lyžníci, máme úsměv na líci.
Z kopce nám to sviští dolů, vyhrajem to všichni spolu!
Hokejky:
Lední hokej, to je nej, hokejky my vyhrajem!
Boby:
Haka, haka, jupi, jupi, máme nejrychlejší boby!
Snowboard:
Prkno, sníh, to mám rád, jdem to spolu vyhrát!
Brusle:
Naše brusle červené, všechno s nimi svedeme. Hej, hej, hej, my jsme prostě nej!
Stihli i první „běhací“ trénink. Inspirovali se bronzovou medailistkou Terezou Voborníkovou a stříbrným medailistou Metodějem Jílkem. Hry a soutěže, které si připravili, se nesly v duchu těchto disciplín.
V úterý se vypravili do ZOO pozdravit domácí i exotická zvířata a odpoledne je čekal druhý „skákací“ trénink inspirovaný Zuzanou Maděrovou a Evou Adamczykovou, které se ve své disciplíně na snowboardu také pořádně naskáčou.
Ve středu absolvovali třetí „házecí“ trénink. Ve hře házeli sníh (polštářky) a snažili se co nejrychleji připravit dráhu pro boby. Potom házeli vším, čím se házet dalo – míčky, míči, raketkami, oštěpy i medicinbaly. Byla to pořádná makačka. Unavené ruce odpoledne zaměstnali ještě víc v bazéně.
Ve čtvrtek se venkovní teplota pohybovala mezi 26 a 28 °C, a tak se šli schladit do stínu. Kuželková dráha připomínala curlingovou dráhu, kde se snažili co nejpřesněji dostat koule do středu cíle. Když se to někomu povedlo, radost byla veliká.
Odpolední čtvrtý trénink patřil oblíbenému hokeji. Jen trefit puk do brány dalo olympionikům pořádně zabrat. A když se to konečně povedlo, slavili, jako by právě vyhráli Nagano.
Pátek byl nejdůležitějším dnem. Olympionici stále nevěděli, kde se olympijský oheň zapaluje. Výprava za ním byla dobrodružná, protože museli překonat různá nebezpečí (ve hře). Napětí se stupňovalo, ale na pomoc přijeli policisté. S jejich doprovodem se dostali až na letiště.
Tam je čekal nejdelší běh, kterým si připomněli zlatou olympijskou medaili Metoděje Jílka na trati dlouhé 10 km. Naši olympionici společně uběhli více než Metoděj – celkem 25 km. Na čas by však s tímto reprezentantem nevyhráli.
Posledním úkolem bylo najít vzkaz výpravy – oheň! Našli ho olympionici? Našli! Výprava byla úspěšná a odměna doslova padala z nebe.
Druhá odměna přišla po svých. Reprezentant v hodu oštěpem, orel Alexandr Čača, přišel pozdravit naše olympioniky, vedl s nimi poslední pátý trénink a předal jim odměny.
Na závěr slavnostně sundali vlajku, zhasili pochodeň a při hudbě se rozloučili.
O tom, že výprava byla úspěšná, svědčí i slova maminky Jany Julínkové: „Myslím, že můžu za všechny napsat, že Vám moc děkujeme za krásně zorganizovaný týden, za to, že se děti s vámi měly dobře, a za váš čas, který jste tomu věnovali…“ A další vzkaz: „Moc děkujeme, Ellinka říkala, že to byl nejlepší tábor!“
